Eurozóna vydrží ještě další rok, myslí si analytici

V průzkumu, jehož se zúčastnilo 59 ekonomů a finančních analytiků z Evropy a Spojených států, jich 35 uvedlo, že Madrid půjde stejnou cestou, jakou šlo před ním Řecko, Irsko a Portugalsko, a žádost o zahraniční pomoc si podá do 12 měsíců. Zbytek dotázaných takovou možnost považuje za nepravděpodobnou.

Citelný nárůst pesimismu má zřejmě kořeny ve vývoji posledních dnů, kdy se začalo spekulovat, že Madrid se neobejde bez pomoci pro svůj bankovní sektor. O víkendu pak tamní vláda oznámila, že se s eurozónou dohodla na čerpání až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč), a to právě na rekapitalizaci bank.

Nervozita z dalšího vývoje v eurozóně a hlavně z vývoje ve Španělsku se v úterý odrazila v dalším růstu nákladů na obsluhu španělského dluhu. Výnos desetiletých státních dluhopisů se dostal nad 6,8 procenta, což byl nový rekord za dobu existence eurozóny. Sedmiprocentní úrok se považuje za dlouhodobě neudržitelný.

Obsluha státního dluhu se Španělům prodražuje navzdory víkendové dohodě o pomoci bankám. Značnou úlohu patrně hraje nervozita před opakovanými volbami v Řecku, které se budou konat tuto neděli. Šanci na úspěch mají ve volbách protievropské strany, což by mohlo znamenat, že Řecko je na cestě z eurozóny.