Rakouský kancléř podpořil zavedení bankovní unie

"Nejlepším výsledkem dluhové krize by byla bankovní unie s dvěma hlavními body: silným a nezávislým bankovním dohledem a celoevropskými garancemi vkladů," řekl Faymann v rozhovoru pro nedělník Österreich. Na otázku po harmonogramu řekl, že jednotný dohled by mohl být zaveden již na podzim.

Evropská komise navrhla, aby země eurozóny zavedly bankovní unii během jednoho roku. Německo, které by stály celoevropské garance vkladů nejvíc, ale dalo najevo, že takový krok nepodpoří, pokud bankovní unii nebude předcházet fiskální unie, tedy centrální dohled nad rozpočty evropských zemí, jak jej stanoví fiskální pakt. Ten v březnu přijali šéfové vlád EU kromě České republiky a Británie a nyní prochází diskusemi v parlamentech.

Sociální demokrat Faymann se vyslovil rovněž pro společný přístup k obsluze dluhů v eurozóně, což by řešilo například vydávání společných dluhopisů. Konstatoval, že řada evropských zemí není schopna financovat novými dluhy opatření na podporu růstu, protože musí platit příliš vysoké úroky. Naopak země jako Německo, Rakousko a Nizozemsko však jsou schopny půjčovat si při úrocích kolem dvou procent, uvedl. "Proto je společný přístup ke dluhům tak důležitý," řekl Faymann.

Myšlenku "dluhové unie" důrazně odmítá německá kancléřka Angela Merkelová. Tento záměr však vehementně prosazuje nový francouzský prezident François Hollande, což v poslední době vyvolává mezi oběma klíčovými zeměmi EU velké napětí.