Panevropský index FTSEurofirst 300 si podle předběžných výsledků připsal jen setinu procenta a uzavřel na 993,36 bodu. Ráno přitom zpevňoval o více než jedno procento. Užší index Euro Stoxx 50, který sleduje obchodování na burzách v eurozóně, odepsal 1,2 procenta na 2154,08 bodu.
"Bylo to podle pořekadla 'buy the rumour, sell the news' (nakupuj spekulace, prodávej fakta) kolem řeckých voleb. Všichni rychle inkasovali zisky, které měli od minulého týdne," poznamenal analytik Frédéric Rozier z makléřské společnosti Meeschaert Wealth Management. Minulý týden akciové trhy zpevňovaly právě díky spekulacím o výsledku voleb.
V opakovaných volbách v Řecku těsnou většinou zvítězila konzervativní strana Nová demokracie, která má šanci vytvořit koaliční vládu se socialisty. Proti nim ale bude silná opozice, kterou vytvoří strana krajní levice SYRIZA. Výsledek voleb nicméně snižuje pravděpodobnost, že je Řecko na cestě ven z eurozóny.
Vysoké zisky si dokázaly udržet řecké akcie, jejichž index ASE vzrostl o 3,64 procenta na 580,67 bodu. Burzy v ostatních zemích na periferii eurozóny ale zisky smazaly a končily ve ztrátě. Index milánské burzy FTSE MIB odepsal 2,85 procenta na 13.009,63 bodu, index Ibex 35 burzy v Madridu klesl o 2,96 procenta na 6519,90 bodu.
"Vrátili jsme se k obavám o Španělsko a obecně k nedůvěře v eurozónu. Všichni mají na mysli otázku, na jaké úrovni už nebude možné výnosy španělských dluhopisů financovat," dodal Rozier. Výnos desetiletých dluhopisů španělské vlády se dnes vrátil nad hranici sedmi procent, která se obecně považuje za dlouhodobě neudržitelnou.
Největší ztráty měly akcie finančních ústavů, a to hlavně těch v Itálii a ve Španělsku. Například akcie španělské Bankie odepsaly devět procent, i když ráno kolem pěti procent přidávaly. Italská UniCredit oslabila o 4,3 procenta, podobně největší španělská banka Santander si odepsala zhruba 4,6 procenta.