Václavské náměstí v loňském roce kleslo v žebříčku nejdražších ulic světových metropolí ze sedmnáctého na třiadvacáté místo. Výše nájemného obchodních prostor, 1139 dolarů na metr čtvereční (40 980 Kč), přesto řadí Prahu před švédský Stockholm, kanadské Toronto nebo španělský Madrid. Z evropských metropolí bývalého východního bloku se v žebříčku firmy Healey & Baker, mezinárodního poradce v oblasti nemovitostí, umístila na vyšších příčkách pouze Moskva s r
očním nájemným 3000 dolarů na metr čtvereční. A trend? Zahraniční odborníci se shodují v tom, že nájemné v obchodech půjde s rostoucí ekonomikou a kupní silou obyvatel nahoru. Bezkonkurenčně nejvyšší nájemné je na newyorské Madison Avenue.Pokud si chce fir
ma na této třídě, přeplněné zastoupeními nejluxusnějších značek, otevřít obchod, musí počítat s tím, že zaplatí ročně na nájemném průměrně 6459 dolarů za metr čtvereční, tedy přes 232 tisíc korun. Pronájem obchůdku o ploše 12 metrů čtverečních (3x4 m) vyjde v přepočtu na 2,7 milionu korun. Madison Avenue se v loňském roce díky prudkému růstu ekonomiky v USA odpoutala od druhé ulice v pořadí, od hongkongské Causeway Bay. Tamní obchodníci platí za metr čtvereční pronajaté plochy "pouze" 4994 dolarů. Zhruba stejné nájemné platí i obchodníci na slavné Champs Elysées v Paříži.Výše maloobchodního nájemného do značné míry odráží výkonnost hospodářství jednotlivých zemí. Na nejluxusnějších ulicích světa obvykle prodávají své zboží silní mezinárodní výrobci. I oni se však do značné míry přizpůsobují kupní síle obyvatelstva. A v závislosti na předpokládaných tržbách jsou ochotni platit vyšší či nižší nájemné. "Neočekáváme, že v roce 2000 dojde k poklesu zájmu o pronájmy prodejních prostor. Hlavním cílem zájmu malopro
dejců budou zcela určitě rozvíjející se trhy v Evropě, ať již ve východní nebo v západní," říká hlavní ředitel společnosti Healey & Baker John Traves. V Evropě se zatím nejlépe daří západním metropolím.Největší skok (z 23. na 14. místo) zaznamenala v loňském roce dánská Kodaň. Z 21. na 16. místo se posunul italský Milán a z 27. na 18. pak nizozemský Amsterdam. Vedle Prahy se z pohledu realitních agentů vedlo špatně také v brazilském Riu de Janeiro a v Santiagu de Chile. Pokles nájemného maloobchodních pros
tor v Praze vysvětluje analýza poklesem výkonnosti celé ekonomiky. "Po nedávné recesi se ale začíná blýskat na lepší časy a očekává se, že investoři obnoví svoji důvěru a začnou v Česku opět investovat," uvádí zpráva.Nájemné obchodních prostor v hlavním městě i v celé České republice do značné míry ovlivňuje prudký růst počtu super a hypermarketů, které snižují poptávku a tím i cenu. Dalším hlediskem je také mnohdy špatný stav budov v cetru měst, které jsou často v majetku města. "Pro mezinárodní maloprode
jce je typické, že pro prezentování svých značek vyžadují ty nejlepší lokality a nejmodernější prostory," upozorňuje John Traves.Zdroj: LN z 4. 1. 2000