Slovensko podpořilo vznik stálého záchranného fondu eurozóny

Se vznikem ESM souhlasili nejen poslanci vládních sociálních demokratů (Směr-SD), ale i část zástupců opozičních stran. Proti byli podle očekávání mimo jiné zákonodárci liberální strany Svoboda a solidarita (SaS), jejíž nesouhlas s pomocí zadluženým zemím eurozóny vedl loni na podzim k pádu vlády premiérky Ivety Radičové a k vypsání předčasných voleb. Ty letos v březnu přesvědčivě vyhrál Směr-SD, který sestavil jednobarevný kabinet v čele s Robertem Ficem.

Ministr financí Peter Kažimír uvedl, že na základním jmění ESM ve výši 700 miliard eur (17,8 bilionu korun) se Slovensko bude podílet částkou 5,77 miliardy eur. Z toho bude muset letos a v průběhu dalších dvou let složit v hotovosti 659,2 milionu eur.

Opozice během projednávání materiálu ve sněmovně neuspěla s návrhem, aby Bratislava vyčkala s hlasováním o ESM až na rozhodnutí velkých zemí eurozóny, jako například Německa.

Na pomoc eurozóny je v současnosti odkázáno zejména silně zadlužené Řecko, finanční injekci získaly také Irsko a Portugalsko. Nedávno o podporu požádalo Španělsko, a to na záchranu svých bank.

Vytvoření ESM začátkem měsíce schválila i česká Poslanecká sněmovna, dříve tak udělal Senát. Pokud by ČR byla členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun. Premiér Petr Nečas řekl, že podpoření fondu nijak ČR k zavedení eura nepřiblíží.