Ekologický právní servis podal trestní oznámení také na pracovníky báňských úřadů, doly prý nezákonně těží už od roku 1998. "Odpovědní manažeři Severočeských dolů a pracovníci báňských úřadů se po mnoho let dopouštěli několika trestných činů, když vědomě provozovali, případně ignorovali těžbu v lokalitách, kde nebyla oficiálně povolena," tvrdí právník Jan Štyr.
Česko tím podle něj připravili o stamiliony korun a zkrátili životnost dolů, která je klíčová pro návratnost desítek miliard investovaných společností ČEZ do projektů nových elektráren v Tušimicích a Prunéřově. Celkově mělo být nezákonně vytěženo 100 milionů tun uhlí v ceně přes 40 miliard korun.
Ekologický právní servis svá tvrzení podpírá o studii Výzkumného ústavu hnědého uhlí zpracovanou v letech 1995 a 1996. "Zpracovatelům předaly Severočeské doly nepravdivou informaci, že lomový provoz je veden dvěma paralelně se rozvíjejícími křídly, z nichž západní lom Merkur bude v roce 1997 douhlen a vytěžený lom uzavře v roce 1998. Přitom se v něm k 1. lednu 1998 nacházelo zhruba 90 milionu tun uhlí," cituje z ní Štyr. Podle něj proto nebyla těžba nikdy posouzena v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, ani pro ni nebylo vydáno povolení k hornické činnosti.
Ekologický právní servis společně s nadačním fondem proti korupci miliardáře Karla Janečka v úterý vystoupil s vyjádřením, že energetická skupina ČEZ může kvůli nedostatku uhlí pro elektrárnu Prunéřov II přijít v budoucnu o miliardy korun. ČEZ plánuje v elektrárně Prunéřov II modernizovat tři bloky. Výrobu elektřiny chce zajistit uhlím právě z Dolu Nástup Tušimice. Protikorupční fond s odvoláním na úřední dokumentaci tvrdí, že důl má uhlí jen do roku 2032, zatímco pro návratnost investice do Prunéřova bude nutné dodávat uhlí až do období 2039-2044. Modernizace Prunéřova má stát kolem 25 miliard korun.