Výzkumný ústav rovněž zjistil, že náklady na regulaci bank se později mohou vyšplhat až na 50 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu Kč), jakmile začnou platit nová pravidla kapitálové přiměřenosti Basilej III a pravidla bezpečného zajištění Solvency II. Ústav JWG závěry studie opírá o poznatky, které nasbíral v 87 společnostech poskytujících finanční služby v deseti zemích.
Náklady na regulaci přitom zvýší několik faktorů. Banky budou muset především mnohem častěji a podrobněji podávat zprávy o každé investici většího rozsahu. Popisovat budou muset i rizika, která leží u protistran a také odkrýt podrobnosti o kolaterálu. To je zajištění, které je třeba mít, když si banky berou úvěr od jiného ústavu. Nové požadavky na informace se týkají i manažerů fondů alternativních investic.
Banky budou muset nově podstupovat i podrobnější zátěžové zkoušky, vyšší náklady si ale vyžádá i povinnost připravit dokument, v němž bude přesně popsáno, jakým způsobem má být banka zlikvidována, pokud se dostane do problémů. Tato část má zaručit, aby se neopakovala situace z minulých let, kdy se velké banky dostávaly do problémů, a protože byly systémově důležité a nešlo je nechat zbankrotovat, vlády je zachraňovaly z peněz daňových poplatníků.
Největší problém pro banky podle studie spočívá v tom, že Evropská unie reformy dávkuje a nepostupuje systematicky. Požadavky na data nikdo nekoordinuje interně ani na základě dalších požadavků, které předkládají globální regulátoři bank a pojišťoven.
"Regulátoři žádají data způsobem, kterým na ně chtějí nahlížet. Tedy ne způsobem, jakým jsou banky organizovány a mohou je poskytovat," poznamenal šéf JWG PJ DiGiammarino.
Nová pravidla také stanovují přísné termíny pro splnění požadavků. To je ale podle manažerů jedné z bank, které se studie účastnily, problém i pro techniky a programátory. Banky totiž musejí pro své informační systémy postupně vymýšlet softwarové záplaty, místo aby mohly navrhnout zcela nový a kompletní design, který bude lépe fungovat.