Přestože v posledních letech vlivem krize většina členských zemí EU zvýšila sazby DPH. Některé i několikrát (např. Maďarsko), tak celková míra zdanění klesá. V roce 2000 dosahovalo celkové zdanění za všechny členské země EU 40,4 % k HDP, za rok 2010 to bylo 38,4 % k HDP.
- Nejnižší celkové zdanění dle údajů za rok 2010 je v Lotyšsku (27,1 % k HDP), Rumunsku (27,2 % k HDP), Litvě (27,3 % k HDP), Bulharsku (27,4 % k HDP), Slovensku (28,1 % k HDP), Irsku (28,2 % k HDP). Nejvyšší je v Dánsku (47,6 % k HDP) a Švédsku (45,8 % k HDP). V Česku dosahuje 33,8 % k HDP, přičemž průměrná hodnota za všechny členské země EU je 38,9 % k HDP.
Od roku 2009 do roku 2010 nejvíce poklesla celková míra zdanění Maďarsku (ze 40,1 % na 37,7 %), Litvě (z 29,2 % na 27,1 %), Bulharsku (z 29 % na 27,4 %) a Estonsku (z 35,7 % na 34,2 %). Naopak nejvíce stoupla ve Španělsku (z 30,7 % na 31,9 %), Velké Británii (z 34,8 % na 35,6 %) a Lotyšsku (z 26,7 % na 27,3 %).
Boháči platí nejvyšší daně ve Švédsku
S nejvyššími daňovými odvody za letošní rok musí počítat občané s nadstandardními příjmy ve Švédsku a Dánsku. Kombinovaná sazba daně z příjmu fyzických osob (centrální a místní dohromady) v těchto zemích přesahuje totiž více než 55 %. Kombinovanou sazbou daně se rozumí souhrnná sazba daně z příjmu, tedy vybíraná na centrální i místní úrovni.
- Horní sazba daně z příjmu fyzických osob je nejvyšší ve Švédsku (56,6 %), Dánsku (55,4 %), Belgii (53,7 %), Nizozemí a Španělsku (52 %), Rakousku a Velké Británii (50 %).
- Nejméně odvedou na dani z příjmu fyzických osob občané s vysokými příjmy v zemích s rovnou sazbou daně z příjmu fyzických osob, kterými jsou Bulharsko (10 %), Česko a Litva (15 %), Rumunsko (16 %) a Slovensko (19 %).
Daň pro firmy: od 10 % po 36,1 %
Jak dodat domácí ekonomice potřebný impulz? Snižováním administrativy, regulace, zlepšováním legislativy a justice, zvyšováním ekonomické svobody a především snižováním daňové zátěže. Jednuduchý daňový systém a nízké sazby daně podporují domácí ekonomiku a lákají zahraniční investory. Z tohoto důvodu členské země Evropské unie i během ekonomické krize a nutnosti zvýšovat daňové příjmy, příliš sazby daně z příjmu právnických osob nezvyšovaly. Jak vidíme z přiložené tabulky, tak během 12 let členské země EU výrazně snížily sazbu daně z příjmu právnických osob.
- Mezi členskými zeměmi EU jsou však nadále značné rozdíly ve zdanění právnických osob. Kombinovaná sazba daně se pohybuje od 10 % do 36,1 %. Nejnižší sazba daně z příjmu právnických osob je v Bulharsku a Kypru (10 %) a Irsku (12,5 %), nejvyšší sazba kombinované daně z příjmu právnických osob je ve Francii (36,1 %) a Maltě (35 %).
V přiložené tabulce máme u jednotlivých evropských zemí uvedenu základní sazbu daně z příjmu právnických osob. V některých zemích však mohou malé společnosti s nižším ziskem či obratem při splnění zákonných podmínek (např. počet zaměstnanců, vlastnictví…) odvádět na dani z příjmu právnických osob méně. Nižší sazba je např. v Belgii (25 %), Francii (15 %), Nizozemí (20 %), Španělsku (25 %) nebo Velké Británii (20 %). Podpora malých a středních firem je nesmírně důležitá, protože právě tyto firmy jsou motorem ekonomiky. Nižší zdanění je jednou z cest, jak usnadnit těmto společnostem pozici na trhu.
Změny pro rok 2012
- Pro rok 2012 oproti roku 2011 výrazněji změnily horní sazbu daně z příjmu fyzických osob tyto země: Kypr (zvýšení z 30 % na 38,5 %), Španělsko (zvýšení ze 45 % na 52 %) a Itálie (zvýšení ze 45,6 % na 47,3 %).
- Pro rok 2012 oproti roku 2011 výrazněji změnily sazbu daně z příjmu právnických osob tyto země: Portugalsko (z 29 % na 31,5 %), Francie (z 34,4 % na 36,1 %). Velká Británie však sazbu daně snížila (z 26 % na 24 %). Stejně tak Finsko (z 26 % na 24,5 %).
Tabulka: Sazby přímých daní v EU (v %)
Horní sazba daně z příjmu z FO |
Sazba daně z příjmu PO |
|||||
---|---|---|---|---|---|---|
Země |
2000 |
2012 |
Změna 2000 - 2012 |
2000 |
2012 |
Změna 2000 - 2012 |
Belgie |
60,6 |
53,7 |
-6,9 |
40,2 |
34,0 |
-6,2 |
Bulharsko |
40,0 |
10,0 |
-30,0 |
32,5 |
10,0 |
-22,5 |
Česko |
32,0 |
15,0 |
-17,0 |
31,0 |
19,0 |
-12 |
Dánsko |
62,9 |
55,4 |
-7,5 |
32,0 |
25,0 |
-7,0 |
Estonsko |
26,0 |
21,0 |
-5,0 |
26,0 |
21,0 |
-5,0 |
Finsko |
54,0 |
49,0 |
-5,0 |
29,0 |
24,5 |
-4,5 |
Francie |
59,0 |
46,8 |
-12,2 |
37,8 |
36,1 |
-1,7 |
Irsko |
44,0 |
41,0 |
-3,0 |
24,0 |
12,5 |
-11,5 |
Itálie |
45,9 |
47,3 |
1,4 |
41,3 |
31,4 |
-9,9 |
Kypr |
40,0 |
38,5 |
-1,5 |
29,0 |
10,0 |
-19,0 |
Litva |
33,0 |
15,0 |
-18,0 |
24,0 |
15,0 |
-9,0 |
Lotyšsko |
25,0 |
25,0 |
0,0 |
25,0 |
15,0 |
-10,0 |
Lucembursko |
47,2 |
42,1 |
-5,1 |
37,5 |
28,8 |
-8,7 |
Maďarsko |
44,0 |
20,3 |
-23,7 |
19,6 |
20,6 |
1,0 |
Malta |
35,0 |
35,0 |
0,0 |
35,0 |
35,0 |
0,0 |
Německo |
53,8 |
47,5 |
-6,3 |
51,6 |
29,8 |
-21,8 |
Nizozemí |
60,0 |
52,0 |
-8,0 |
35,0 |
25,0 |
-10,0 |
Polsko |
40,0 |
32,0 |
-8,0 |
51,6 |
19,0 |
-11.0 |
Portugalsko |
40,0 |
49,0 |
9,0 |
35,0 |
31,5 |
-3,7 |
Rakousko |
50,0 |
50,0 |
0,0 |
34,0 |
25,0 |
-9,0 |
Rumunsko |
40,0 |
16,0 |
-24,0 |
25,0 |
16,0 |
-9,0 |
Řecko |
45,0 |
49,0 |
4,0 |
40,0 |
30,0 |
-10,0 |
Slovensko |
42,0 |
19,0 |
-23,0 |
29,0 |
19,0 |
-10,0 |
Slovinsko |
50,0 |
41,0 |
-9,0 |
25,0 |
20,0 |
-5,0 |
Španělsko |
48,0 |
52,0 |
4,0 |
35,0 |
30,0 |
-5,0 |
Švédsko |
51,5 |
56,6 |
5,1 |
28,0 |
26,3 |
-1,7 |
Velká Británie |
40,0 |
50,0 |
10,0 |
30,0 |
24,0 |
-6,0 |
Pramen: Eurostat, Taxation trends in the European Union, STAT/12/77, 21 May 2012