Nečas má mandát pro summit EU, o bankovní unii má jednat opatrně

Kalousek připomněl, že navýšení kapitálu EIB, o kterém už jednala rada ministrů financí EU, bude pro banku znamenat možnost navýšit její úvěrovou angažovanost až o 76 miliard euro za tři či čtyři roky. "Což už je docela slušná investiční injekce, budou-li ty projekty efektivní," připustil Kalousek.

U druhého velkého tématu, tedy hlubší evropské integraci, blížícího se bruselského setkání lídrů unie bude ČR podle ministra financí opatrnější. "Je to velmi zásadní téma a jednání bereme nesmírně vážně... Jdeme diskutovat o pokud možno optimálním modelu, kde výnosy budou vyšší než náklady," zdůraznil Kalousek.

Až dnes v noci totiž česká strana dostala poslední podobu návrhů pro čtvrteční a páteční summit. Poslední materiál, který Kalousek označil za "zásadní", tak například dosavadní jednání expertů o možné podobě bankovní unie posouvá "ještě o něco více" směrem k integraci.

"Je tam pro ČR celá řada velmi citlivých věcí, kde opravdu musíme hájit naše zájmy," prohlásil ministr financí a opět zdůraznil například nutnost vyváženého postavení regulátorů v zemích, kde sídlí dceřiné společnosti velkých bank, s regulátory ve státech jejich mateřských firem. "Pro nás je nesmírně důležité, aby si dcery s bankami nemohly měnit aktiva za jiných než tržních podmínek. Protože by to mohlo znamenat, že bez možnosti zásahu domácího regulátora se výrazně zhorší bilance dcer, které jsou našimi stěžejními bankami," vysvětlil Kalousek.

Největší nebezpečí však vidí ve skutečnosti, že materiál předpokládá možnost vzniku bankovní unie bez účasti všech členských zemí EU. "Tady podle mého názoru vzniká obrovské riziko, že to bude konec jednotného vnitřního evropského finančního trhu," podotkl ministr financí.

Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) jej doplnila, že součástí mandátu je apel vůči bruselským institucím, aby zásadní dokumenty neposílaly vládám zemí na poslední chvíli.

Evropská unie by mohla získat dalekosáhlé pravomoci přepisovat národní rozpočty zemí eurozóny porušujících dluhová a rozpočtová pravidla, plyne z posledních návrhů, o nichž budou ve čtvrtek a v pátek jednat lídři EU. Za nimi stojí šéf Evropské komise José Barroso, unijní prezident Herman Van Rompuy, šéf Evropské centrální banky Mario Draghi a také Jean-Claude Juncker, který předsedá ministrům financí zemí eurozóny.

Brusel by na základě těchto návrhů získal další pravomoci, aby mohl fungovat jako určité ministerstvo financí všech 17 členů eurozóny.

Podle jejich představy by Evropská komise nastínila úpravy rozpočtů u zemí porušujících pravidla. O těchto změnách by pak hlasovaly všechny členské země. Tyto úpravy by sice byly označovány jako "návrhy", jenže EU má nyní nové nástroje k trestání zemí, které by je nepřijaly, a to včetně výrazných finančních sankcí.