EU bude opět hledat cesty, jak ven z krize

Unijní prezident Herman Van Rompuy partnerům rozeslal zprávu, kterou vypracoval společně s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Euroskupinou, tedy seskupením ministrů financí eurozóny. Materiál vybízí EU třeba k posílení rozpočtové disciplíny v eurozóně, nebo ke vzniku bankovní unie, v níž by se změnily pravomoci dohledových orgánů nad bankami a vytvářely společné garanční fondy.

Právě úvahy o bankovní unii budou jedním z klíčových bodů pro Česko. Ministr financí Miroslav Kalousek se obává, že v případě, že se do ní nezapojí všechny členské země, bude vážně ohrožena existence jednotného finančního trhu v EU. Avšak třeba Británie podle něj na zvažované návrhy určitě nepřistoupí.

"Pro Českou republiku je tam mimořádně citlivá otázka regulátorů z hostitelských zemí a domácích zemí u mateřských a domácích společností (bank)," podotkl k postoji Prahy Kalousek v pátek po schůzce s kolegy z EU. Návrhy prý ale posilují regulační orgány v zemích mateřských ústavů. V ČR je však většina bank vlastněna zahraničními finančními ústavy.

Summit EU, po němž se sejdou k pracovnímu obědu ještě samostatně i lídři států eurozóny, je další z vrcholných schůzek, kterou někteří politici i analytici označují za klíčovou, zejména pak pro budoucnost eurozóny.

Eurozóna se neustále i přes řadu pokusů řešit problémy otřásá pod dopady dluhové krize a s tím souvisejícími hospodářskými potížemi. Bedlivě proto summit a jeho výsledky budou sledovat i finanční trhy, které v posledních dnech v Evropě padaly.

Obavy v minulých týdnech panovaly i kolem Řecka, kde se konaly předčasné volby, v nichž přeneseně voliči rozhodovali i tom, zda Řecko zůstane v eurozóně. Nakonec strany podporující záchranný plán a jeho podmínky, jejichž dodržování je k zachování eura v této jihoevropské zemi klíčové, získaly k úlevě partnerů v EU dostatečnou většinu ke zformování vlády.

Problémy ale nejsou jen kolem Řecka. Ze 17 členů eurozóny muselo už pět z nich, Řecko, Irsko, Portugalsko a nejnověji Španělsko s Kyprem, požádat partnery o finanční pomoc. Potíže s dluhy, výdaji státu na jejich obsluhu nebo přílišnými schodky rozpočtů se projevují i na ekonomice evropských států, přičemž v řadě případů jejich růst stagnuje nebo dokonce propadá.

Například ve Španělsku už nezaměstnanost překročila 20 procent, přičemž obdobné problémy hlásí i další země. Právě podpora tvorby pracovních míst a evropského hospodářství budou dalším z klíčových témat vrcholné schůzky, na které bude Českou republiku zastupovat premiér Petr Nečas.

Očekává se například, že evropští lídři podpoří navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) o deset miliard eur. Z toho by na ČR připadlo 76 milionů eur, přičemž Praha navýšení kapitálu podporuje.

Tento nárůst kapitálu by měl zajistit zvýšení schopnosti EIB poskytovat úvěry, a to o zhruba 60 miliard eur během tří až čtyř let. Ty by právě měly podpořit hospodářský růst, přičemž zaměřeny by měly být třeba na inovace či malé a střední podniky.