"V druhé polovině roku bychom chtěli představit dvě věci," řekl ČTK Hlaváček. Kromě dlouhodobé strategie agrárního sektoru do roku 2020 chce MZe představit také návrh rozdělování evropských i národních dotací ve stejném období související s nynější reformou Společné zemědělské politiky (SZP) EU.
Kromě problémů chovu hospodářských zvířat Hlaváček za důležitá témata, které má materiál pomoci řešit, označil problematiku zaměstnanosti na venkově, zvyšování energetické účinnosti či jak zajistit větší odbyt lokálních potravin na tuzemském trhu.
Kromě zaměstnanců ministerstva tvoří tým vytvářející koncepci také zástupci zemědělských univerzit a výzkumných ústavů. "Beru si tam k tomu odborníky, kteří tomu rozumí," podotkl Hlaváček.
Snižující se živočišná výroba je v posledních letech jedním z hlavních problémů českého zemědělství. Stavy prasat v Česku od loňska klesly o desetinu na 1,58 milionu kusů, což je nejméně od roku 1921. Snižovaly se také počty drůbeže, zejména slepic, kterých také ubylo na historické minimum. Méně drůbeže se v Česku chovalo naposledy koncem 60. let minulého století a slepic je nyní v Česku historicky nejméně. Od loňska naopak přibylo skotu, ovcí, koz a koní.
Od roku 2014 má začít platit nová SZP a v následujících měsících budou finišovat jednání o její podobě. Návrh reformy představila EK loni v říjnu, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. K tomu, aby mohly návrhy komise začít platit, je musí schválit členské státy a Evropský parlament. Podle české vlády jsou některá opatření v návrhu budoucí SZP proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel a pro Česko by znamenalo nechat ležet asi 250.000 hektarů půdy ladem.