Firmy bankrotují, vysoké platy běží dál

04.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Podniky, které se kvůli špatnému hospodaření dostanou do konkursu, a potýkají se tak s finanční krizí, jsou většinou podle současných zákonů nuceny dále platit většině manažerů a dalších vrcholových zaměstnanců stotisícové měsíční mzdy

Podniky, které se kvůli špatnému hospodaření dostanou do konkursu, a potýkají se tak s finanční krizí, jsou většinou podle současných zákonů nuceny dále platit většině manažerů a dalších vrcholových zaměstnanců stotisícové měsíční mzdy. Správce konkursní podstaty, který pod dohledem soudu takový podnik převezme, má totiž jen omezené pravomoci, jak lidem na výplaty sáhnout. "Snížit plat můžeme jen lidem, kteří byli do své funkce jmenováni, a to maximálně na

deset tisíc korun měsíčně. Takových lidí je však v podniku většinou jen několik," upozornila správkyně konkursní podstaty Ludmila Kamlenková.

Ostatním zaměstnancům a lidem s pevnými pracovními smlouvami se platy měnit nesmějí. "Jedinou možností je tak výpověď, ale pak musí zaměstnanec dostat i odstupné," dodala správkyně. Navíc musí být pro výpověď dodrženy zákonné důvody. "Pokud je například v bankrotujícím podniku poradce, který má plat sto tisíc korun a ve smlouvě má napsáno, za jakou práci ho pobírá, a

on ji skutečně podle této smlouvy odvádí, nikdo mu ho bez vzájemné dohody nemůže snížit. To se týká i prémií," potvrdil i ředitel odboru mezd ministerstva práce Vladimír Merta. Jedinou cestou ke snížení mzdy je tak podle něho prokázat, že své povinnosti neplní. Při stotisícovém měsíčním platu přitom přijde výpověď takového člověka firmu na milion korun.

Podle zákoníku práce mu totiž náležejí tři platy a dvě odstupné a zhruba stejnou částku správce odevzdá formou daní a pojištění státu. Personální náklady jsou podstatnou položkou v hospodaření firem. Podle studie poradenské firmy PriceWaterhouseCoopers tvoří u podniků s tuzemskými vlastníky personální náklady 12,3 procenta ze všech provozních nákladů. "Je to nedokonalost zákona a není proti tomu obrana. Sprá

vci tak mají možnost rozdat jen výpovědi a vyplatit odstupné, které může být smluvně upraveno i na dvanáct měsíců," řekl k problémům s platy soudce krajského obchodního soudu Jaroslav Zelenka. Na problém omezených pravomocí správců upozornila ve své studii bankrotového práva v tuzemsku také Světová banka. "Správci mají velmi omezené právo rozhodnout podle vlastního uvážení. Příkladem je, že nemají možnost změnit maximální výši platů současných manažerů ani právo najmout profesionály a platit náklady ze zdrojů mimo konkursní podstatu," konstatuje zpráva.

V případech, kdy jsou manažeři do funkce jmenováni a správce jim sníží plat na deset tisíc korun, přitom nemusí přijít ani o zbylé peníze. Ty se totiž počítají jako pohledávka vůči podniku, takže při konečném vypořádávání mají na zbytek platu nárok. "Problém platů u podniků v konkursu je především v tom, že běží normálně podle zákoníku práce. Takže žádný rozdíl mezi běžně fungujícím podnikem a firmou v konkursu v tomto ohledu není," upozornila Jolana Maršíková

z Krajského soudu v Hradci Králové.

Poslední novela zákoníku podle ní tento problém vůbec neřešila. Někteří správci nicméně upozorňují, že se i s problémem platů v bankrotujícím podniku dokážou vypořádat: vysoké mzdy některých pracovníků zařadí mezi pohledávky, takže peníze dostanou až na konci konkursního řízení, což bývá několik let. "Když zaměstnanci, který původně nechtěl o snížení své mzdy slyšet, naznačím, že takto mohu postupovat, většinou se s ním nakonec na nižším příjmu dohodnu," tvrdí správce ko

nkursní podstaty Petr Šikoš.

Zdroj: MF Dnes z 4. 1. 2000



 

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU