Francouzská vláda bude muset podle účetních tvrdě šetřit

Vláda prezidenta Françoise Hollandea se zavázala, že v letošním roce sníží rozpočtový deficit na 4,5 procenta hrubého domácího produktu z loňských 5,2 procenta, a pro příští rok slibuje dosažení klíčové evropské hranice tří procent HDP. Předpokládala přitom ale zřetelně rychlejší ekonomický růst, než jaký se rýsuje. Ministr financí Pierre Moscovici dnes řekl, že ve středu předloží rozpočtové úpravy, které budou počítat s realističtějšími tempy růstu.

"Rok 2013 bude klíčový. Dosáhnout rozpočtového cíle bude kvůli zhoršení ekonomiky mnohem těžší, než se čekalo," řekl na tiskové konferenci předseda účetního dvora Didier Migaud. "Vyžádá si to vedle zvýšení daní bezprecedentní škrty ve veřejných výdajích, a pokud chce mít vláda prostor pro manévrování v platech, bude muset snížit celkový počet státních zaměstnanců," dodal Migaud, jehož minulý prezident Nicolas Sarkozy v zájmu nadstranickosti úřadu jmenoval z řad socialistů.

Migaudova doporučení se ale Hollandově vládě líbit příliš nebudou. Hollande vyhrál v květnových volbách především proto, že slíbil ukončit škrtání ve veřejných výdajích a nastartovat ekonomický růst. Ještě do červnových parlamentních voleb ale podle agentury Reuters tajil, že v rozpočtu zejí kvůli stagnaci ekonomiky stále větší díry. Také rušení míst ve státním sektoru bude pro tradičně etatistickou francouzskou společnost téměř nemyslitelné, třebaže země už má spolu s Dánskem nejvyšší podíl vládních výdajů na ekonomice v celé Evropě.

Účetní dvůr upozornil na to, že splnit cíl snížení deficitu příští rok ke třem procentům HDP je pro důvěryhodnost země zvláště důležité. Konstatoval také, že veřejný dluh na konci tohoto roku vystoupá už na 90 procent HDP, což je podle ekonomů úroveň, nad níž už zadluženost dopadá negativně na ekonomický růst. "Pokud se růst dluhu nezpomalí, budou investoři žádat k výnosům státních dluhopisů rizikovou přirážku, což zdraží dluhovou službu a dál omezí prostor pro manévrování," uvedla instituce.

Výpadky v rozpočtu jsou důsledkem oslabování ekonomického růstu, jehož tempo v tomto roce dvůr odhadl na 0,4 procenta proti vládou předpokládaným 0,7 procenta. Příští rok čeká dvůr růst jen o jedno procento, zatímco vláda zatím odhadovala 1,75 procenta.

V úterý by měl francouzský premiér Jean-Marc Ayrault nastínit, jakými způsoby chce vláda veřejné finance ozdravit. Hollandovy předvolební sliby mluvily hlavně o vyšším zdanění bohatých, to ale podle ekonomů podstatnější zvýšení příjmů nevynese.