Zástupci takzvané trojky věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, dnes ve dvou oddělených týmech navštívili kyperskou centrální banku a ministerstvo financí, sdělili představitelé obou institucí. "Návštěva je svou povahou čistě průzkumná a o doporučovaných opatřeních se jednat ani diskutovat nebude," uvedlo ministerstvo.
Ministři financí eurozóny dali minulý týden najevo, že žádosti Kypru o poskytnutí finanční pomoci zřejmě vyhoví. Budou přitom úzce spolupracovat s MMF, ECB a kyperskými úřady.
Kypr by mohl podle odhadů potřebovat až deset miliard eur (256 miliard Kč), tedy až 60 procent hrubého domácího produktu země. Z toho na rekapitalizaci svých dvou největších bank bude země určitě žádat o nejméně 2,3 miliardy eur.
Kypr už dal najevo, že tématem jednání o podmínkách pomoci nebude jeho nízká daň z firemních zisků, která na ostrov přitahuje tisíce zahraničních firem. Trojka se však zaměří zejména na mzdy státních zaměstnanců, které tvoří třetinu veřejných výdajů, a automatikou indexaci mezd na inflaci, která zesiluje inflační tlaky. MMF v loňské zprávě uvedl, že Kypr musí snížit veřejné výdaje a zastavit růst mezd ve veřejném sektoru, jejichž podíl činí 15,4 procenta HDP a je nejvyšší v eurozóně.
Trojka se podle agentury Reuters bude snažit, aby sjednaná opatření, která budou podmínkou její pomoci, nevedla k prohlubování recese, jako se to stalo v Řecku. Kyperská ekonomika se nachází tři poslední čtvrtletí v poklesu.