Tucker se před finanční výbor dolní sněmovny dostavil, aby podal svou verzi konverzace, kterou měl 29. října 2008 s bývalým generálním ředitelem Barclays Bobem Diamondem. Diamond, který si z rozhovoru udělal zápis, minulý týden ve výboru řekl, že mu Tucker naznačil, aby Barclays nehlásila své sazby tak vysoko jako dosud. Sazby, které udávala Barclays, byly tehdy v Londýně soustavně mnohem vyšší než u dalších bank a Diamond Tuckerovi řekl, že podle něj je to proto, že ostatní hlásí sazby nižší, aby to nevypadalo, že mají finanční potíže.
Tucker dnes řekl, že Diamondova verze vyvolává mylný dojem, protože on sám zřejmě řekl něco trochu obecnějšího, ve smyslu zda jej může Diamond ujistit, že "neúmyslně nekráčejí do propasti, když dávají takové signály". Tucker vyjádřil lítost nad tím, že si na rozdíl od Diamonda nepořídil z rozhovoru poznámky.
Diamond řekl, že Barclays po říjnu 2008 začala hlásit nižší sazby, za které si půjčovala, protože další banky uváděly sazby nižší už od pádu americké banky Lehman Brothers. Pokud by tak neučinila, vypadala by ve srovnání s jinými špatně a ohrozilo by to její snahy přilákat investory a postarat se o vlastní přežití. Pokud banka hlásí vyšší úroky než jiné banky, může to znamenat, že má finanční problémy.
Obavy vlády a BOE kvůli sazbám hlášeným Barclays prokázaly výpisy z elektronické pošty mezi oběma institucemi i mezi Tuckerem a Diamondem. V e-mailu z 22. října vysoký státní úřední kanceláře premiéra Gordona Browna Jeremy Heywood Tuckerovi napsal, že kvůli vysokým sazbám Barclays je na trhu "hodně spekulací". Tucker, který tehdy byl ředitelem BOE pro finanční trhy, odpověděl. že BOE se snaží situaci monitorovat a zjišťuje, o co jde.
Týden poté zavolal Tucker Diamondovi a šéf Barclays z rozhovoru usoudil, že vládní činitelé mají z vysokých hlášených úroků banky obavy. Svůj dojem podle své výpovědi sdělil podřízenému Jerrymu del Missierovi, který to interpretoval jako instrukci snížit hlášené sazby a předal ji příslušným pracovníkům.
Kvůli aféře se sazbami LIBOR rezignovalo v minulých dnech celé nejvyšší vedení Barclays. Banka přitom byla jediná z více než desítky vyšetřovaných globálních bank, která se k manipulacím se sazbami přiznaly, a úřady v USA a Británii jí za to udělily rekordně vysoké¨pokuty.
Podle listu The Wall Street Journal byly manipulace se sazbami LIBOR zjevné již v roce 2008 a sám list na to tehdy ve své analýze poukázal. Situace byla ale krajně napjatá a riziková a řadu "nestandardních kroků" dělala nejen BOE, ale i americký Fed, Evropská centrální banka a další státní instituce. Klíčovým rysem krize byla po pádu Lehman Brothers obrovská panika na trhu a extrémní nedůvěra mezi bankami. Mezibankovní úvěry tak vyletěly do rekordních výšin a centrální banky nedělaly nic jiného, než že se je snažily všemi způsoby uměle snížit, zejména mohutnými injekcemi peněžní likvidity na trh.
Totéž podle listu v posledních dvou letech dělá ostatně i Evropská centrální banka. Ta se navíc pohybuje na hraně svého mandátu, když udržuje v chodu program nákupů státních dluhopisů na trhu.
"Překvapilo by nás, kdyby činitelé centrálních bank v USA nebo Británii během krize soukromě neovlivňovali situaci ve prospěch nižších sazeb. Dělali to koneckonců veřejně. Jestliže se orgány měnové politiky snažily manipulovat úrokovými sazbami všech druhů směrem dolů, proč by měl být LIBOR výjimkou?" píše americký list.