Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Vše by ale ještě mohla upravit chystaná větší novela horního zákona. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) nedávno uvedl, že stát by si měl možnost vyvlastnit pozemky kvůli těžbě uhlí ponechat.
Kubovo ministerstvo předpokládá, že od roku 2015 by případný postup za limity těžby uhlí v severních Čechách mohl záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. Do roku 2014 zatím stát o prolomení limitů neuvažuje.
S návrhem nesouhlasí ani Hospodářská komora ČR. Současné znění horního zákona podle komory dostatečně chrání zájmy vlastníků nemovitostí a proces vyvlastnění je poslední pojistkou státu k prosazení celospolečenských zájmů.
Někteří opoziční poslanci navrhovali projednávání této novely přerušit, například do doby než vláda předloží velkou novelu horního zákona, případně do konce září, kdy má sněmovna zasedat znovu. Návrh hájil například poslanec VV Milan Šťovíček, který mimo jiné řekl, že vypuštění několika paragrafů české hornictví nezničí, protože většina důlních firem je schopna se s vlastníky dohodnout. Šťovíček je také starostou Litvínova, který by prolomení těžebních limitů dostalo na samý okraj těžební jámy.
Ekologové novelu vítají. "Bez vyvlastňovacích paragrafů nemá pro těžaře prolomení platných limitů těžby žádný smysl. Uhlí za limity přitom jako stát prokazatelně nepotřebujeme, pro teplárny je ho dost i v rámci limitů nejméně na čtvrt století," uvedl například Jan Rovenský z Greenpeace.