ANALÝZA: ECB zřejmě nesníží sazby, bude-li růst pokračovat

Finanční trhy, které budoucí zvýšení sazeb započetly už na začátku roku, nyní připouštějí také možnost jejich snížení především kvůli silnému euru, považují ji však za nepravděpodobnou. "V tuto chvíli by nebylo rozumné snižovat sazby. Člověk by musel vidět jasná rizika pro oživení v Evropě... ale ta momentálně nepozorujeme," řekl hlavní ekonom HVB Group Martin Hüfner.

V situaci, kdy ekonomika eurozóny zvolna zařazuje vyšší rychlost a inflace se drží pod stropem stanoveným ECB, centrální banka tvrdí, že současné rekordně nízké nastavení klíčové úrokové sazby na dvou procentech není příliš přísné. Evropská centrální banka by mohla revidovat odhady inflace směrem dolů ve svém březnovém ekonomickém výhledu, který sice nezveřejní, ale rada guvernérů k němu přihlédne na svém příštím měnovém zasedání 4.března.

Ani v tom případě by však ECB nespěchala s reakcí, řekl ekonom ze Citigroup v Londýně José-Luis Alzola. "To samozřejmě zvyšuje šance na snížení sazeb, ale oni (ECB) nebudou nutně reagovat uspěchaně... a nijak nenaznačili, že by změnili názor," řekl Alzola. Futures na úrokové sazby přisuzují jen 20- až 30procentní pravděpodobnost možnosti, že ECB do června sníží sazby o čtvrt procentního bodu.

Hlavním důvodem případné revize inflace je silné euro, které od prosincových prognóz ECB stouplo zhruba o šest procent. Inflace eurozóny v únoru podle předběžného odhadu zpomalila na 1,6 procenta a analytici nevylučují, že v budoucnu bude dále klesat. ECB v současné době vychází z toho, že průměrná míra inflace eurozóny za letošní rok dosáhne 1,8 procenta a 1,6 procenta v roce 2005. To by odpovídalo cíli centrální banky udržet inflaci pokud možno těsně pod hranicí dvou procent.

Až na jedinou výjimku všichni ekonomové oslovení Reuters uvedli, že ECB ponechá v březnu úrokové sazby beze změny, a většina z nich se také domnívá, že si centrální banka tento kurs udrží až do konce roku.

Ach, ti populisti...

Příznivý výhled inflace si lze vyložit tak, že ECB má víc prostoru, aby vyhověla volání po nižších úrokových sazbách, zvláště bude-li inflace nadále revidována směrem dolů. Ale centrální banka se zřejmě stále domnívá, že levnější hotovost Evropu sama o sobě nevyléčí.

Francie se ve čtvrtek připojila k výzvám Německa, aby ECB snížila úrokové sazby, s vysvětlením, že silné euro v poslední době neprospívá ani Evropě ani Spojeným státům. Německý kancléř Gerhard Schröder vybídl k uvolnění měnové politiky již ve středu a otázku slabého dolaru nastolil také na svém pátečním setkání s americkým prezidentem Georgem W.Bushem. Evropská centrální banka odmítla tyto výzvy ze strany politiků komentovat. Analytici však uvádějí, že by se snadno mohly minout cílem, neboť ECB by se také mohla tvrdošíjně zakopat na místě, aby bránila svou nezávislost. ECB navíc nachází nečekané spojence. Paradoxně to byl právě šéf německé asociace exportérů BGA, kdo vyzval centrální banku, aby nenaslouchala populistickému tlaku politiků, s tím, že bude-li se největší evropská ekonomika "hodně snažit", může klidně fungovat i při současném kursu eura.

Spotřebovávat, spotřebovávat, spotřebovávat

Prezident ECB Jean-Claude Trichet při hodnocení ekonomiky v Evropském parlamentu minulý týden neposkytl sebemenší důvod ke spekulacím, že by snížení úrokových sazeb snad mohlo vyléčit skutečný problém Evropy - nedostatečnou spotřebu, kvůli níž se evropské oživení musí spoléhat na vývoz. ECB by měla podpořit spotřebitelskou důvěru tím, že ujistí občany, že se inflace nevymkne z ruky, a tudíž nepodkope jejich kupní sílu. Lidé mají od zavedení eura do oběhu stále pocit, že je inflace vyšší než ve skutečnosti, řekl Trichet. ECB také asi bude mít co dělat, aby přesvědčila Evropany, že mohou nadále utrácet v situaci, kdy řada vlád zavádí bolestivé strukturální reformy. Ty ovšem centrální banka vřele doporučuje jako univerzální recept pro vyřešení většiny ekonomických potíží eurozóny. Právě tato opatření, jež mohou být pro spotřebitele často nákladná nebo je mohou znejistit v otázce budoucích příjmů, byla zmíněna jako jeden z hlavních důvodů nedávného snížení spotřebitelské důvěry v několika evropských zemích.

Autor: Douwe Miedema, přeložil: Jan Schmidt, Frankfurt 1.března