"Jádro současných debat o budoucnosti hospodářské unie má jméno, a tím je hlubší dělení se o suverenitu," řekl Asmussen na semináři s názvem Budování hlubší ekonomické unie: co dělat a čeho se vyvarovat. Eurozóna by tak měla možnost zasahovat do státních rozpočtů jednotlivých zemí a měnit některá politická rozhodnutí učiněná na národní úrovni.
"To znamená obdařit eurozónu pravomocemi k efektivní prevenci a nápravě neudržitelné politiky v každém členském státě eurozóny. Konkrétně by to znamenalo, že eurozóna by měla možnost omezovat schopnost zemí vydávat dluhopisy a měla by právo zasahovat do státních rozpočtů a rovněž nutit členské státy k tomu, aby napravovaly svou politiku, ať už to bude v oblasti fiskální, strukturální či finanční," řekl Asmussen.
Lídři eurozóny se v červnu dohodli, že začnou pracovat na bankovní, fiskální a hospodářské unii. Dali by tak konečný tvar současné měnové unii a zároveň vytvořili útvar, který by podle nich měl mnohem lépe odolávat případným dalším dluhovým krizím. O podrobnostech prvních kroků hlubšího integračního procesu, který může trvat až deset let, se bude jednat během příštích šesti měsíců.
Vyhlídky hlubší integrace eurozóny, které debata nastíní, by podle agentury Reuters měly pomoci ujistit investory, že eurozóna bude existovat i nadále. V poslední době se totiž objevila řada spekulací, že eurozóna se nebude integrovat, ale naopak má před sebou postupný rozpad. "Je to jasný signál pro trhy: stupeň politického závazku vůči jednotné měně podceňujte na své vlastní riziko," podotkl Asmussen.
Činitel ECB také řekl, že Evropská unie a její instituce musejí být přísnější na ty země, které začaly své hospodářské problémy řešit příliš pomalu, a ohrozily tak hospodářskou situaci ostatních. Přílišná zdvořilost a neochota zasahovat do politiky členských zemí podle Asmussena bránila v Evropské unii zavádění reforem.
"Takový nedostatek tlaku od ostatních členů v rámci rozhodovacích procesů má skutečné náklady, jak už jsme bolestně zjistili během krize. A také se zdá, že jsme pořád ještě nedostali úplnou lekci: termíny pro nápravu nadměrných deficitů se posouvají; nástroje k nápravě, které jsou dostupné i v rámci nových procesů, se jednoduše nepoužívají, jak v nedávném procesu makroekonomické nerovnováhy názorně ukázaly příklady Španělska a Kypru," řekl Asmussen.
"Pokud má být vzájemný dohled účinný, tak toto se musí změnit. My si nemůžeme dovolit, abychom některým zemím eurozóny umožnili provádět politiku, která bude zátěží pro ostatní a která bude destabilizovat celou hospodářskou a měnovou unii," dodal.
Asmussen ale zdůraznil, že hlubší integrace eurozóny je udržitelná jen v případě, že bude mít demokratickou podporu a zodpovědnost. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je výrazně do tohoto procesu zapojit národní parlamenty. Ty by podle Asmussena jednaly o doporučeních v oblasti hospodářské politiky, která by jednotlivým zemím dávala exekutiva EU, tedy Evropská komise.
Lídři eurozóny chtějí, aby dohled nad bankami v eurozóně převzala ECB. To by měl být první krok směrem k založení společného orgánu pro pojištění vkladů a fondu pro podporu bank. Asmussen poznamenal, že ECB je připravena dohled nad bankami vykonávat.