WSJ: Fed je připraven ekonomice znovu pomoci

WSJ se opírá o komentáře představitelů Fedu z posledních týdnů. Několik činitelů dalo otevřeně najevo nespokojenost s tím, jak pomalu se největší světová ekonomika zotavuje. Problém vidí i v tom, že se nedaří snižovat nezaměstnanost. Ta zůstává nad osmi procenty a šéf Fedu Ben Bernanke již avizoval, že v nejbližší době se na tom s vysokou pravděpodobností asi nic zásadního nezmění.

Série nepříznivých makroekonomických dat z poslední doby podle WSJ způsobila, že uvnitř Fedu už se ani tak nemluví o tom, zda k nějaké pomoci přistoupit, ale spíše kdy a jaké nástroje k tomu zvolit. Fed může zkombinovat více opatření najednou, stejně tak ale může začít využívat i postupně jedno opatření po druhém. Bernanke před členy Kongresu nastínil několik možností, například odkupy hypotečních zástavních listů, případně státních dluhopisů.

Úvahy členů Fedu potvrzují, že cílem centrální banky je udržet základní úrokové sazby v blízkosti nuly ještě hodně dlouho, minimálně do konce roku 2014, ale velmi pravděpodobně i déle. Bernanke má ale v záloze ještě další možnosti, včetně opatření, jemuž Fed říká diskontní okno. Jeho prostřednictvím by Fed poskytl levné úvěry přímo bankám, které by ale tyto půjčky musely předávat dál, tedy podnikům a spotřebitelům.

Ve snaze mírnit dopady globální finanční krize Fed už dvakrát přistoupil ke kvantitativnímu uvolňování. V rámci prvního kola, které trvalo v roce 2009 a začátkem roku 2010, Fed nakoupil hypoteční zástavní listy za 1,25 bilionu dolarů (asi 26,4 bilionu Kč) a státní dluhopisy včetně závazků hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac v objemu 300 miliard dolarů (asi 6,3 bilionu Kč).

V rámci druhého kola QE, které trvalo v letech 2010 a 2011, Fed nakupoval státní dluhopisy za 600 miliard dolarů (asi 12,7 bilionu Kč). V rámci případného třetího kola QE by se objemy nákupů zřejmě pohybovaly ve stejných řádech. Za první dvě kola kvantitativního uvolňování Fed sklidil značnou kritiku, neboť QE znamená, že Fed tiskne nové peníze.

Od finanční krize se v důsledku dvou kol kvantitativního uvolňování zvýšila bilanční suma Fedu ze zhruba 900 miliard dolarů v roce 2007 na současné téměř tři biliony dolarů (více než 60 bilionů Kč). Kritici tvrdí, že vinou těchto kroků ekonomiku později čeká vysoká inflace. Fed je naopak přesvědčen, že rizika inflace včas zachytí a neutralizuje.