Návrh je promítnutím nové směrnice Evropského parlamentu o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. "Směrnice si klade za cíl reagovat na nešvar, kterým je, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplaceny mnohem později, než bylo ujednáno. To komplikuje finanční řízení podniku a důsledkem je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb," uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček ČTK řekl, že maximální 60denní lhůta vůči státu je v pořádku, mezi firmami to zřejmě půjde i nadále upravit dle dohody. "Nicméně tento nešvar u státu u nás není nijak rozšířen a firmy, které peníze nemají, stejně nezaplatí. Je to spíše pojistka pro horší doby," dodal.
Zvýšení minimální úrokové sazby z prodlení plateb je prý zásadní změnou. Částka osm procentních bodů nad referenční sazbou je dost silný instrument, kterým se podle něj v podstatě neumožní úvěrovat se přes lhůtu splatnosti na úkor dodavatelů, neboť to bude výrazně dražší než v bance. "Sazby za prodlení jsou hrozbou a omezí spekulace s pozdními platbami," podotkl Havlíček.
Směrnice dává rovněž povinnost nad rámec úroku z prodlení umožnit věřiteli vymáhat po dlužníku částku představující náklady na vymožení pohledávky v paušální výši. Stanovuje také maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb, která by neměla překročit 30 dnů.