Bubou záchranné fondy fungovat jako banky?

Takový scénář by se trhům bezesporu líbil. S bankovní licencí a přístupem k levným penězům z ECB by se výrazně nafoukla palebná sílu záchranného fondu ESM. Kombinovaná síla dvou záchranných fondů ESM (500 mld. eur) a EFSF (zbývá okolo 150 mld. eur) by sice stačila pro Španělsko, ale pro Itálii již stěží. Investoři tak logicky jakoukoliv jednoduchou možnost, jak nafouknout záchranné fondy vítají. Nowotneho cesta má ale řadu zádrhelů.

Za prvé je proti řada Nowotneho kolegů v ECB. A to nemluvíme pouze o vyhraněném německém křídle (Jens Weidmann). I president Mario Draghi se takové myšlence vzpírá a říká, že by ECB podobným krokem výrazně překročila svůj mandát a ztratila důvěryhodnost. V květnu navíc ECB sama zveřejnila právní posudek, podle kterého je udělení bankovní licence fondu ESM prakticky vyloučené. I kdyby se ale právní logika a nálada ve výboru změnila, přístup k levným penězům z ECB nebude zajištěn přes noc. Záchranný fond ESM v tuto chvíli ještě vůbec nefunguje a začne nejdříve v druhé polovině září, pokud ho posvětí verdikt německého ústavního soudu.

Eurozóna tak v tuto chvíli může řešit daleko akutnější problém. Jak do konce září vyjít se 150 mld. eur ve starém fondu EFSF? Španělsko pomalu ztrácí schopnost financovat se samo z trhu a na kompletní španělský balík (financování na 2-3 roky) zbylá částka nestačí. A to navíc ze zbylého koláče mohou znovu ukrojit Řekové. V takové situaci poroste tlak na ECB, aby znovu rozjela v bankovní radě nepopopulární program přímého odkupu periferních dluhopisů a udržela tak španělské výnosy pod pokličkou.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny