V prvním čtvrtletí ekonomika klesla mezičtvrtletně o 0,3 procenta a v meziročním srovnání o 0,4 procenta. Španělsko se v prvním čtvrtletí propadlo do nové recese, protože jeho HDP zaznamenal pokles ve druhém tříměsíčním období po sobě.
Vláda čeká, že španělská ekonomika v celém tomto roce klesne o 1,5 procenta, poslední prognóza však zmařila naděje na obnovení růstu příští rok. Španělský ministr financí Cristóbal Montoro tento měsíc předpověděl, že ekonomika napřesrok klesne o 0,5 procenta, zatímco dosud vláda odhadovala růst o 0,2 procenta.
O Španělsku se nyní na finančních trzích mluví jako o dalším možném adeptu na mezinárodní finanční pomoc v eurozóně. Konzervativní vláda sice získala od Evropské unie odklad pro snížení rozpočtového deficitu pod hranici tří procent HDP do roku 2014, i zmírněný cíl je ale ohrožen ekonomickým poklesem, problémy bankovního sektoru a zadlužením autonomních oblastí.
EU již slíbila pro španělské banky pomoc až 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). V posledních týdnech však výnosy dlouhodobých španělských dluhopisů vzrostly nad kritickou hranici sedmi procent, což ohrožuje platební schopnost Madridu a vyvolává obavy, že vláda bude muset požádat o pomoc při splácení svého dluhu.
Španělsko vedlo v minulém desetiletí disciplinovanou rozpočtovou politiku bez nadměrných deficitů. S podporou levných úvěrů po přijetí eura se však těžce zadlužil soukromý sektor a krach prudce rostoucího trhu nemovitostí v roce 2008 podobně jako v Irsku těžce zasáhl místní banky. Země také trpí vysokou nezaměstnaností, jejíž míra ve druhém čtvrtletí vystoupila na nový rekord 24,6 procenta.