Snahy učinit z podlahy výrazný dekorativní prvek však pro tento obor objevují neustále nové a nové, zejména exotické dřeviny, které se vedle vynikajících fyzikálních vlastností vyznačují také originální kresbou a barevností. Jejich názvy, často domorodé, znějí naším uším cize. Vždyť kdo z obyčejných smrtelníků kdy slyšel o dřevech jako jsou třeba wenge, jarrah, tatajuba, muhuhu, jatoba a jiné?
V nejstarší, ale vlastně nejpřirozenější podobě tvořily dřevěnou podlahu hoblovaná prkna, jednoduše spojovaná na sraz a přibíjená na nosný trámový rošt (tzv. polštáře). Dodnes jsou v některých venkovských staveních k vidění, léty mnohdy značně sešlapaná.
Masivní prkenné podlahy se vyrábějí i nadále, avšak v podobě palubek spojovaných na pero a drážku. Pro interiéry zařízené v rustikálním stylu představují dokonce to nejlepší řešení. Dají se mořit, lakovat a mnohokrát přebrušovat, ovšem výběr dekorů není zdaleka tak bohatý jako u ostatních typů dřevěných podlah.