Model, o kterém se podle mnichovského deníku diskutuje, předpokládá, že by ESM měl v budoucnu podporovat dluhovou krizí postižené země jako Španělsko nebo Itálii rozsáhlým nákupem jejich státních dluhopisů. Od uměle vytvořené poptávky si zastánci plánu slibují snížení úroků dluhopisů. Aby se zabránilo tomu, že fondu dojdou peníze, měl by ESM dostat možnost nakoupené dluhopisy ukládat u ECB jako jistinu a oplátkou za ně obdržet další prostředky.
Podle Süddeutsche Zeitung by tak ESM získal prakticky neomezenou "palebnou sílu", tedy možnost intervenovat na pomoc postiženým státům, a navíc by se tím utišily permanentní debaty, zda disponuje dostatkem financí. Stoupenci této myšlenky dokonce věří, že poskytnutím takové "bankovní licence" fondu by se uklidnila situace na finančních trzích, napsal list.
Proti tomuto kroku se však podle něj doposud stavěl klíčový člen eurozóny Německo, které se obává, že by urychlil inflaci, ohrozil nezávislost ECB a mohl by být v rozporu se smlouvami o Evropské unii. Ty totiž bance zakazují financovat jednotlivé státy.