Ankety se zúčastnilo téměř 50 ekonomů, kteří další postup ECB odhadovali na základě nejnovějších slov prezidenta ECB Maria Draghiho. Ten po zasedání bankovní rady řekl, že ECB pracuje na novém mechanismu, který jí umožní intervenovat na dluhopisových trzích.
Finanční trhy očekávaly, že Draghi přesně řekne, kdy a za jakých podmínek začne ECB nakupovat dluhopisy ohrožených zemí, především pak Itálie a Španělska. To se ale nestalo a Draghi jen řekl, že ECB takový krok chystá a že s ním budou spojeny určité podmínky.
Ital Draghi, který v čele ECB loni vystřídal Francouze Jeana-Clauda Tricheta, naznačil, že první nákupy státních dluhopisů nelze čekat dřív než v září. Jednou z podmínek je totiž i to, aby již byl plně funkční stálý záchranný fond ESM. A to lze dříve než v září čekat jen těžko.
ECB kvůli dopadům dluhové krize už v roce 2010 zavedla speciální program SMP (Securities Markets Programme), v jehož rámci kupovala státní dluhopisy. ECB takto nakoupila papíry za zhruba 210 miliard eur (asi 5,3 bilionu Kč), ovšem s nevalným výsledkem. Program později přerušila. Sklidila za něj i kritiku a část ekonomů ji obvinila, že překračuje svůj mandát, protože financuje vlády. To má ECB podle pravidel o eurozóně přímo zakázáno.
Nový plán, na němž ECB teď pracuje, bude podle Draghiho odlišný, co do rozsahu i podmínek využití. V první řadě je nutné, aby mohly intervenovat na trhu i záchranné fondy eurozóny.