MMF: Eurozóna nedělá dost pro to, aby zastavila šíření krize

MMF se ve zprávě snaží popsat postup dluhové krize a také provázanost hospodářské politiky mezi pěti zeměmi, které jsou považovány za klíčové z hlediska globální ekonomiky. Jsou to Spojené státy, Čína, Japonsko, Velká Británie a eurozóna jako celek. Fond zkoumal, jak se tyto oblasti ovlivňují navzájem a jaký vliv mají na zbytek světa.

Fond došel k závěru, že krize v eurozóně je zdaleka největším problémem, s nímž se teď činitelé potýkají. MMF přitom pro účely vypracování zprávy kontaktoval zástupce 35 zemí, mezi nimi i pár těch, které patří mezi mladé trhy, takzvané emerging markets. Sondoval i v České republice, Brazílii, Indii, Jihoafrické republice, Turecku, Rusku, Jižní Koreji, Polsku, Mexiku a Saúdské Arábii.

"Navzdory pokroku, jehož se dosáhlo s ohledem na problémy, zde převládá názor, že se neudělalo dost, aby se zastavilo šíření (finančního) stresu a snížila se interaktivita mezi fiskální politikou, hospodářským růstem a bankami," stojí ve zprávě MMF.

Měnový fond nasimuloval i nejhorší možný scénář, který by mohl eurozónu potkat. V takovém případě by se mohl hrubý domácí produkt eurozóny kvůli dalším potížím snížit až o pět procentních bodů, pokud politici nezačnou jednat a krize se ještě zhorší.

Pokud by se krize v eurozóně prohloubila, dopady na nejchudší země světa by podle odhadu MMF byly v jednotlivých zemích různé. Někde by se situace zhoršila jen mírně, jinde naopak velmi výrazně. Potřeba vnějšího financování by se ale pro tyto země do konce příštího roku patrně zvýšila o zhruba 27 miliard dolarů (asi 561 miliard Kč).