ECB posouvá management krize do vyšších pater

V této optice Super Mario zklamal, protože nebyl dostatečně konkrétní, a jeho sliby tak trochu visí ve vduchoprázdnu. ECB slíbila, že může intervenovat po boku záchranných fondů eurozóny tak, aby zastavila pád španělských a italských dluhopisů. Důležité detaily ale zatím zůstávají nejisté. Především otázka, kdy se tak může stát. Draghi řekl, že ECB zatím není připravená nic udělat. V tuto chvíli budou možnost intervencí probírat jednotlivé výbory ECB a až pak o nich bude eventuálně hlasovat rada ECB. Vedle toho Draghi podmínil jakékoliv intervence ze strany ECB spoluúčastí EFSF nebo ESM. ESM přitom nezačne fungovat dříve než v druhé polovině září (pokud ho posvětí německý ústavní soud).

O eventuální intervence z EFSF by Španělsko a případně Itálie musely požádat výměnou za pravidelné kontroly ve vlastním hospodaření. To může nějakou dobu trvat a být politicky citlivé. Leccos v tomto směru napověděla včerejší odpolední reakce Říma a Madridu - oba premiéři přivítali změnu kurzu ECB, ale odmítli připustit žádost o podporu z EFSF.
 
Druhou otázkou je celkový objem možných intervencí a jejich sterilizace. Draghi tyto dotazy odbyl s poukazem na jejich předčasnost. Tím dal trhům jasně najevo, že ECB je zatím ve fází nastavování směru, ale stále relativně daleko od konkrétní akce.
 
Na druhou stranu, pokud ECB skutečně začne intervenovat po boku záchranných fondů, bude to v krizovém managementu velký krok směrem vpřed. Odpadne nutnost shánět další peníze na navýšení záchranných fondů pro potřeby velkých periferních ekonomik. Itálie a ani Španělsko nebudou pravděpodobně vytlačeny z trhu a budou se s pomocí intervencí ECB a záchranných fondů dál financovat samy. Draghi totiž také nepřímo slíbil, že se stávající věřitelé nemusí bát podřízeného postavení vůči intervenující ECB.
 
Pokud se eurozóna vydá tímto směrem, bude mířit k výrazně vyšším společným zárukám za národní dluhy, k vyšší inflaci (především v tvrdém jádru), vyššímu morálnímu hazardu, ale současně také výrazně sníží rizika z neřízeného rozpadu eura.

Jan Bureš, Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny