"Pokud se trhy přesvědčí, že nastal bod obratu, pokud Itálie neopustí fiskální disciplínu a bude pokračovat v úsilí o podporu ekonomického růstu, pak nebude zapotřebí zásahu záchranného fondu. Mnoho závisí na nás samých," řekl Visco listu La Repubblica.
Nejohroženější dluhovou krizí v eurozóně je nyní Španělsko, které se už chystá požádat o pomoc. Itálie je však těsně za ním, tíží ji nejvyšší státní dluh v Evropě v sumě dvou bilionů eur, vězí v hluboké ekonomické recesi a její úvěrové náklady jdou nahoru hned za španělskými, i když jejich kritické úrovně ještě nedosahují.
Šéf ECB Mario Draghi ve čtvrtek naznačil, že banka je připravena obnovit nákupy španělských a italských státních dluhopisů. Podmínil to ale aktivací záchranného fondu ESM a oficiální žádostí příslušné země o pomoc. To ale bude možné nejdříve v září.
Španělsko už má od eurozóny slíbenu pomoc pro svůj bankovní sektor v rozsahu do 100 miliard eur. Španělský premiér Mariano Rajoy už ale naznačil, že by byl ochoten požádat ESM o pomoc.
Catricala dal najevo, že Itálie rozhodně nepožádá o pomoc záchranný fond dříve, než tak učiní Španělsko, které je nyní na trhu dluhopisů pod mnohem silnějším tlakem. "Kdybychom to udělali jako první, považovali by nás za šílené. Situace našich veřejných financí je mnohem lepší než u řady jiných zemí (eurózóny)," řekl Catricala listu Corriere della Sera.
Catricala a Visco uvedli, že trhy nyní hodnotí úsporné kroky italské technokratické vlády Maria Montiho a že pro Řím i pro celou eurozónu to bude ještě obtížné. "Krizová situace ještě zdaleka není za námi," řekl Visco.
Guvernér dodal, že Itálie zůstane v recesi i příští rok. Italský člen bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) také předpověděl, že vzhledem k obtížné situaci eurozóny "lze v příštích měsících předpokládat uvolněnější měnovou politiku".