Pokart musí se stavbou počkat,soud přiznal žalobě odkladný účinek

Výrobce kartonových obalů Pokart v zóně působí od konce loňského roku. Sklad má být přistavěn k výrobní hale. Záměr napadlo zmíněné sdružení. Podle rozhodnutí soudu, které má ČTK k dispozici, má hrozící újma - ohrožení vodního zdroje - přednost před právem stavebníka neprodleně stavět. Pokud by soud nepřiznal odkladný účinek a později dal žalobci za pravdu, mohly by prý být ohroženy povrchové a podzemní vody.

"Takovou možnou újmu soud považuje za nepoměrně závažnější než újmu spočívající v oddálení výstavby skladu," stojí v rozhodnutí krajského soudu. Pokart tak do přezkoumání rozhodnutí o umístění a povolení nemůže stavbu realizovat. Ředitelka společnosti Eliška Švehláková dnes ČTK řekla, že rozhodnutí nebude mít na činnost firmy vliv. "Jedeme dál ve zkušebním provozu. Máme ale zájem se dále rozšiřovat, proto nové prostory pro skladování potřebujeme," uvedla.

Podle ní Pokart není hrozbou pro ekologii. "Jde o skladování kartonů na paletách, nejde o nic neekologického. Občanská sdružení dělají vše pro to, aby to tady všem znepříjemnila," dodala Švehláková. Pokart má podle ní asi 75 zaměstnanců, po dostavbě skladu a rozšíření provozu na třísměnný by přibíral další. Územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu skladu vydala holešovská radnice, občanské sdružení se proti němu odvolalo. Odvolání zamítl a rozhodnutí potvrdil krajský úřad.

Podle právničky Ekologického právního servisu Hany Sotoniakové je přiznání odkladného účinku institut, k němuž soudy přistupují výjimečně. "Je to důležité rozhodnutí, které může předejít budoucím problémům, pokud se ukáže, že byl sklad stavebními úřady povolen nezákonně," dodala.

Holešovská zóna dokončila infrastrukturu koncem roku 2009. Kromě Pokartu zde jiná společnost nepůsobí, přestože hejtmanství podepsalo přes deset deklarací o porozumění s možnými investory. Společnost Industry Servis ZK, jež zónu spravuje, uvedla, že tři investoři zahájili stavební řízení. Napadají je ale občanské iniciativy, které s umístěním zóny nesouhlasí.

Argumentují tím, že stojí na zdrojích pitné vody a průmysl je poškodí. Kraj se proti jednomu posudku hodlá bránit žalobou, a to na hydrogeologa Zdeňka Vacka. Požaduje náhradu údajné škody. Vacek prý údajně nekorektním hydrogeologickým posudkem na vliv výrobního závodu gumárenské firmy Mitas zónu poškodil a prakticky znemožnil společnosti Mitas zde investovat.

Hejtmanství škodu vzniklou za nerealizovaný prodej pozemků (Mitas měl prý zaplatit 29 milionů korun) na úrocích vyčíslilo asi na 80.000 korun, každý měsíc narůstá o 20.000. Vacek ČTK řekl, že si za posudkem stojí. "Normálně se výhrady proti posudku řeší oponentním řízením, které zde neproběhlo. Je to jen útok na to, co se jim nelíbí," uvedl. Kraj poukázal i na jeho členství ve sdružení Egeria. Vacek ale říká, že do něj vstoupil až po vypracování zmíněného posudku.