Plochy s GM kukuřicí v Česku letos klesly o 40 pct

"Důvody poklesu MZe nezjišťuje, ale lze usuzovat, že je způsoben například vysokou mírou administrativní zátěže pro pěstitele GM plodin, která je dána legislativou EU," uvedl Žáček. Pěstování GM plodin v Evropské unii podléhá speciální administrativě s pravidly pro jejich označování a nakládání s nimi.

Ekologičtí aktivisté upozorňují, že geneticky modifikované plodiny mohou být nebezpečné lidskému zdraví a přírodě. Zastánci oponují, že mnohaleté vědecké výzkumy a testy po celém světě žádné z uváděných rizik neprokázaly. Server www.bio-info.cz však koncem července informoval o studii genetických vědců z londýnské King College. Geneticky modifikované produkty jsou podle ní naopak zásadně škodlivé a představují riziko pro zdraví lidí i zvířat

Počet farmářů, kteří v celkem 29 zemích světa pěstovali GMO, se loni zvýšil o 1,3 milionu na 16,7 milionu. Šest zemí Evropské unie v čele se Španělskem a včetně České republiky a Slovenska loni zvýšilo plochu osetou kukuřicí odolnou proti zavíječi celkově o více než 25 procent na 114.490 hektarů. V tuzemsku pole s geneticky modifikovanou kukuřicí loni zabírala 5090 hektarů, meziročně o osm procent více.

Nejvýraznější růst se letos čeká v Brazílii, která byla loni v rozsahu oseté plochy druhá na světě po USA. V Latinské Americe se biotechnologie omezují na sóju, kukuřici a bavlnu, v USA se pěstuje i modifikovaná cukrová řepa, vojtěška nebo dýně, uvedla organizace ISAAA podle agentury Reuters.

V roce 2010 začal v Česku a několika dalších zemích EU německý koncern BASF pěstovat geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora. O rok později BASF pěstování přerušil kvůli nedostatku sadby. Začátkem letošního března firma uvedla, že kvůli odmítavému postoji EU přesunula své aktivity v oblasti GMO do Severní a Jižní Ameriky.