ECB minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,75 procenta, neučinila ale žádné kroky, které by naznačovaly, že se chystá bezprostředně intervenovat. Prezident ECB Mario Draghi přitom jen o týden dříve řekl, že udělá cokoliv, aby zabránil rozpadu eurozóny. Na trhu byl proto postoj ECB vnímán jako zklamání.
Draghi na poslední schůzce bankovní rady ale řekl, že se jednalo také o možném dalším snížení základního úroku. K takovému kroku se ale mezi bankéři nenašlo dost podpory. Znění situační zprávy je jinak téměř shodné s tím, co ECB sdělila před týdnem po jednání bankovní rady.
Finanční trhy se proto více zaměřily na Noyerova slova, která bankéř pronesl až po zveřejnění situační zprávy. Podle Noyera, který je zároveň šéfem francouzské centrální banky, by měla být ECB připravena intervenovat už velmi brzy. Noyer zašel nezvykle daleko a řekl, že intervence bude mít citelné dopady a zaměří se na krátkodobé dluhopisy.
"Nepochybujte o odhodlání Rady guvernérů a jejích možnostech jednat v rámci mandátu," uvedl Noyer v rozhovoru s časopisem Le Point. "Náš zásah bude dostatečně velký na to, aby zásadně ovlivnil trhy," upozornil Noyer. V Radě guvernérů, která má 23 členů, má prý intervence na trzích dluhopisů velmi silnou podporu.
Noyer naznačil, že intervence, kterou teď ECB připravuje, není v rozporu s právní úpravou EU. Mandát ECB podle něj totiž zahrnuje mimo jiné ochranu celistvosti eurozóny. Z toho důvodu neexistuje ani plán, který by eurozónu připravoval na odchod Řecka, upozornil Noyer.