Maďarsko jako první dokončilo schvalování pro trasu Nabucca

14.08.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Budapešť 14. srpna (ČTK) - Maďarsko jako první účastnická země dokončilo schvalovací proceduru pro svůj úsek plánovaného plynovodu Nabucco, který by měl přepravovat zemní plyn z oblasti kolem Kaspického moře do střední Evropy. Sdělil to dnes výkonný ředitel projektu Nabucco Reinhard Mitschek.

Nabuccco má procházet po trase dlouhé asi 4000 kilometrů přes Turecko a Balkán do rakouského Baumgartenu. Trasa přes Maďarsko měří 384 kilometrů a místní ministerstvo životního prostředí jí nyní dalo poslední razítko.

"Je to v Maďarsku podstatný krok vpřed a znamená to začátek pokročilé fáze rozvoje Nabucco West," uvedl Mitschek.

Nabucco West je omezenější projekt, který je po květnovém odchodu britské BP z původního projektu jednou ze dvou alternativ pro konsorcium BP a ázerbájdžánské státní společnosti Socar pro přepravu plynu z rozsáhlého naleziště Šach Deniz II. BP a Socar také zvažují konkurenční projekt plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP) do Itálie.

Přípravy projektu Nabucco začaly už v roce 2002 a konečné rozhodnutí členů o jeho spuštění nebo zrušení se čeká letos nebo počátkem příštího roku. V případě kladného rozhodnutí by měl plynovod být na světě do roku 2017 za nákladů přes 12 miliard dolarů (243 miliard Kč). BP a Socar by do něj dodávaly 16 miliard krychlových metrů ročně, což je asi polovina plánované konečné kapacity. Plynovod by měl snížit závislost Evropy na ruském plynu.

Konsorcium Nabucco vede rakouská společnost OMV. Jeho součástí jsou dále německý energetický koncern RWE, maďarská skupina MOL, turecký Botas, bulharský BEH a rumunský Transgaz. Britská BP v květnu odstoupila a nyní se rozhodne, jakou cestou bude plyn z Ázerbádjžánu do Evropy přepravovat.

Vedení Nabucca předpokládalo, že plynovod po získání Ázerbájdžánu později naplní plynem, který dodatečně nasmlouvá v Turkmenistánu, Iráku a možná i v Íránu. Kritici poukazují na vysoké náklady projektu, přílišnou rozsáhlost a problémy s konkurencí a riziky politických změn v zemích, jimiž má vést.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK