Úspory vlády a domácností drží českou ekonomiku dál v recesi

Propad podle analytiků ovlivnil výpadek tuzemského průmyslu, který žádné jiné odvětví nedokázalo nahradit. Svou roli hraje také pokles reálných mezd a snižování maloobchodních tržeb. Zpomalení ekonomiky lze ilustrovat také na vývoji stavebnictví, které padá každým měsícem a doplácí na úbytek státních zakázek, které dominovaly v letech výrazného hospodářského růstu.

České hospodářství ale navzdory poklesu zůstává podle některých ekonomů zdravější než většina evropských ekonomik. Podle ministra financí Miroslava Kalouska by navíc umělá podpora ekonomiky přinesla závazky, které by pro českou společnost byly dražší a ničivější než úsporná opatření. "Bylo by obrovským zjednodušením, kdybychom vnímali situaci v jednotlivých zemích podle jednoho jediného makroekonomického indikátoru, a tím je HDP," reagoval dnes Kalousek. Připomněl, že v sousedním Polsku nyní vedou "daleko vášnivější diskuse", zda se díky hrubému domácímu produktu nedostávají do situace nezvladatelné dluhové služby.

Vláda už v červenci v reakci na horší vývoj ekonomiky oznámila, že deficit veřejných financí bude snižovat pomaleji, než původně plánovala a hodlá také dál nepřitvrzovat svá úsporná opatření. Nadále ale počítá například s dalším zvýšením daně z přidané hodnoty na 15 a 21 procent.

HDP rostl ve druhém čtvrtletí slušným tempem například v Německu, o 0,3 procenta, v Rakousku o 0,2 procenta a na Slovensku dokonce o 0,7 procenta. V případě Německa, tedy nejdůležitější evropské ekonomiky, ale analytici varují před sestupem do záporných čísel. Dokládají to posledními dílčími údaji o propadu aktivity a zakázek v průmyslu a o zhoršení důvěry podnikatelů i investorů v německou ekonomiku.

Pokles eurozóny a celé Evropské unie, která se podle ekonomů fakticky nachází v recesi, je výsledkem panující dluhové krize. Výrazný pokles postihl Belgii, Španělsko, Itálii, Portugalsko, Finsko, Kypr, Británii a podle předběžných meziročních údajů i Řecko. Francouzský HDP třetí čtvrtletí po sobě stagnoval. V meziročním srovnání evropská ekonomika zaznamenala první sestup od konce roku 2009.