Jak se žije v Česku?

Životní úroveň v jednotlivých zemích posuzuje několik mezinárodních institucí. Human Development Index hodnotí kvalitu života v jednotlivých zemích světa např. dle střední délky života, vzdělání, míry chudoby či hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele v paritě kupní síly. Výsledný index zahrnuje v sobě všechny uvedené ukazatele. Ekonomická výkonnost země spolu s prodlužující se střední délkou života, snižováním chudoby a zvyšováním vzdělanosti vytváří dobré podmínky pro spokojený život.

Kvalita života stoupá

V nejvyspělejších zemích světa kvalita života stoupá. Občané se dožívají vyššího věku, více cestují, pracují méně a stoupá kvalita bydlení či možnosti vlastní seberalizace. Kvalita života je nejvyšší v bohatých zemích. Bez ekonomického rozvoje není zvyšování životní úrovně občanů možné. Přestože totiž životní spokojenost ovlivňuje celá řada aspektů, tak ekonomické hodnocení převažuje. Kvalita a úroveň veřejných služeb, zdravotnictví, školství, infrastruktury, kultury a dalších služeb je závislá především na ekonomické síle daného státu.

V Norsku se žije nejlépe

Nejlepší hodnocení za rok 2011, stejně jako v předcházejícím roce, má Norsko. Na předních místech dále najdeme Austrálii, Nizozemí, USA a Nový Zéland. Proč právě Norsko? Norsko je hospodářsky velmi vyspělá země, HDP na jednoho obyvatele je v Norsku spolu s Katarem, Lichtenštějnskem a Lucemburskem nejvyšší na světě. Norsko je stabilní, ekonomicky prosperující země s nízkou inflací, nezaměstnaností a vzdělaným obyvatelstvem. Průměrná hrubá roční mzda je v Norsku nejvyšší na světě, mzdové rozdíly jsou přitom v Norsku jedny z nejnižších z vyspělých zemí světa. Spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci je velmi dobrá a existuje rovnováha na úrovni kompromisu. Podmínky k podnikání jsou v Norsku výborné. Norsko dlouhodobě patří do desítky zemí s nejlepším podnikatelským prostředím. Norská infrastruktura je na špičkové úrovni a je inspirací pro mnoho zemí světa, je rozvíjena citlivě s ohledem na životní prostředí, které je v Norsku pečlivě hlídáno.

Nejhorší hodnocení mají africké země

Ve zprávě za rok 2011 bylo celkem hodnoceno 187 zemí světa. Na předních místech v tabulce najdeme především členské země OECD. Poslední příčky patří africkým zemím. Poslední šestici tvoří Lybérie, Čad, Mosambik, Burundi, Niger a Demokratická republika Kongo. Rozdíl v kvalitě života v zemích na předních místech a zemích na konci žebříčku je vidět ve střední délce života. Střední délka života při narození neboli naděje dožití, nám udává, jakého věku se v průměru dožije novorozenec, pokud by se neměnil řád vymírání.
V Japonsku, Singapuru, Hongkongu, Austrálii, Itálii, Lichtenštějnsku, Kanadě, Francii, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku je střední délka života přes 81 let.
V mnoha afrických zemích se střední délka života pohybuje okolo 50 let.

Kdo si nejvíce polepšil?

V přiložené tabulce máme uvedeno prvních třicet zemí s nejvyšší kvalitou života za rok 2011. Oproti hodnocení za rok 2010 si z těchto zemí nejvíce polepšilo Slovinsko (o 8 míst), Hongkong (o 8 míst), Rakousko (o 6 míst) a Nizozemí (o 4 místa). Nejvíce si ze zemí v první třicítce pohoršilo Řecko (o 7 míst), Finsko (o 6 míst) a Francie (o 6 míst). Česko si v hodnocení o jedno místo polepšilo, z 28. místo na 27. místo.

Index lidského rozvoje (2011)

Zdroj: Human Development Index 2011