V zákoníku práce je v § 318 uvedeno, že pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely. Z tohoto důvodu nemůže OSVČ fyzická osoba zaměstnat svoji manželku (nebo manželka manžela). Jiná situace je však v případě, že jeden z manželů vlastní nebo je společníkem společnosti s ručením omezeným, v tomto případě lze manželku (manžela) zaměstnat. Pro OSVČ fyzické osoby je řešením spolupráce. Výhodou je, že manželka (nebo i děti) uplatní v daňovém přiznání slevu na poplatníka. Do limitu se navíc neplatí sociální pojištění.
Spolupracující osoba nemusí mít živnostenské oprávnění
Spolupracující osobou se mohou stát všechny osoby, které žijí s podnikatelem ve společné domácnosti (děti, manželka i jiné osoby). Pro OSVČ je spolupráce řešením, jak převést část příjmu na rodinné příslušníky, kteří mu v samostatné činnosti pomáhájí.
Manželka (nebo děti) je vedena pro daňové účely jako OSVČ. Má tedy stejné daňové povinnosti jako manžel. Je zapotřebí se registrovat na všech institucích (OSSZ, FÚ a zdravotní pojišťovně) a plnit si zákonné povinnosti. Výhodou však je, že manželka nemusí mít živnostenské oprávnění. Manžel může např. vykonávat řemeslnou živnost a manželka nemusí mít žádné oprávnění.
Spolupracující osoba je tedy pro výpočet daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění a zdravotního pojištění vedena jako OSVČ. Samostatná výdělečná činnost může být hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Všechny spolupracující osoby musí tedy řádně plnit své oznamovací povinnosti, v zákonných termínech odevzdat daňové přiznání a Přehledy o příjmech a výdajích (pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu).
Děti mohou být spolupracující osobou až po skončení povinné školní docházky. Při spolupráci nelze na děti uplatnit daňové zvýhodnění.
Spolupráce = nižší daně
V některých případech přináší spolupráce nižší celkovou daňovou povinnost. Jedná se především o situaci, kdy má manželka nízké vlastní příjmy v zaměstnání a neuplatňuje v plné výši u zaměstnavatele všechny slevy na dani a nesnižuje si základ daně o nezdanitelné položky. Spolupráce je i výhodná pro manžele OSVČ, z nichž je jeden ve ztrátě, protože převedením příjmů ze ziskové činnosti se taky snižuje celková daňová zátěž rodiny.
Rozdělení příjmu
Roční příjem se rozděluje v dohodnutém poměru, výpočet příjmů spolupracujících osob je upraven v § 13 zákona o dani z příjmu.
- Na manželku však nelze rozdělit více než 50 % příjmů, přičem maxilmálně lze na manželku převést 540 tisíc Kč za rok. Když spolupráce trvá pouze několik měsíců v roce, tak lze za každý započatý měsíc spolupráce převést maximálně 45 tisíc Kč.
- Na ostatní osoby žijící s podnikatem v domácnosti nelze rozdělit více než 30 % příjmů, přičemž maximálně lze na ostatní osoby převést příjmy do výše 180 tisíc Kč za rok. Když spolupráce trvá pouze několik měsíců v roce, tak lze za každý započatý měsíc spolupráce převést maximálně 15 tisíc Kč.
Praktický příklad
- Paní Černá má měsíční mzdu 8 500 Kč. Pomáhá však manželovi ve výkonu jeho samostatné výdělečné činnosti. Od začátku roku 2012 je tedy paní Černá spolupracující osobou.
- Paní Černá si začátkem roku splnila svoji oznamovací povinnost u všech institucí a samostatná výdělečná činnost je pro ni vedlejším zdrojem příjmů, hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání.
- Protože je samostatná výdělečná činnost pro paní Černou vedlejším zdrojem příjmů, tak nemusí platit měsíční zálohy na sociálním a zdravotním pojištění. Sociální i zdravotní pojištění navíc doplatí dle skutečného zisku.
- Pan Černý dosáhne za rok 2012 příjmu 1 000 000 Kč a výdaje 600 000 Kč. Výdaje nemá pan Černý téměř žádné, uplatní tedy 60% paušál (ostatní živnost).
- Na manželku převede pan Černý 15 % dosaženého příjmu i výdajů. Paní Černá si v daňovém přiznání sníží základ daně o 12 000 Kč na penzijním připojištění a 12 000 Kč na životním pojištění.
Daňová povinnost paní Černé
Roční příjem ze samostatné výdělečné činnosti paní Černé činí 150 000 Kč a výdaje 90 000 Kč. Roční superhrubá mzda činí 136 680 Kč (8 500 Kč x 12 měsíců x 1,34).
Výpočet daně z příjmu fyzických osob
Text | Částka |
---|---|
Základ daně ze závislé činnosti | 136 680 Kč |
Základ daně ze samostatné výdělečné činnosti | 60 000 Kč (150 000 Kč – 90 000 Kč) |
Základ daně celkem | 196 680 Kč (136 680 Kč + 60 000 Kč) |
Nezdanitelné položky | 24 000 Kč (12 000 Kč + 12 000 Kč) |
Zaokrouhlený základ daně | 172 600 Kč |
Daň z příjmu | 25 890 Kč (172 600 Kč x 15 %) |
Sleva na poplatníka | 24 840 Kč |
Nedoplatek na dani z příjmu | 1 050 Kč (25 890 Kč – 24 840 Kč) |
Výpočet zdravotního pojištění
Text | Částka |
---|---|
Příjem | 150 000 Kč |
Výdej | 90 00 Kč |
Zisk | 60 000 Kč |
Vyměřovací základ | 30 000 Kč (60 000 Kč x 50 %) |
Zdravotní pojištění | 4 050 Kč (30 000 Kč x 13,5 %) |
Výpočet sociálního pojištění
OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost nemusí vůbec odvést ze své výdělečné činnosti sociální pojištění, jestliže jejich zisk za rok 2012 je nižší než 60 329 Kč. Zisk paní Černé je 60 000 Kč, vešla se tedy do limitu. Z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti tedy platit sociální pojištění paní Černá nebude.
Kolik rodina ušetřila?
Spolupráce přináší manželům Černým daňovou optimalizaci. Na platbu zdravotního pojištění nemá spolupráce vliv, kdyby pan Černý nepřevedl na manželku 15 % příjmů, tak by o částku 4 050 Kč zaplatil na zdravotním pojištění více on. Rodina však ušetří na sociálním pojištění, paní Černá neplatí pojistné, pan Černý by z daného příjmu zaplatil sociální pojištění ve výši 8 760 Kč (60 000 Kč x 50 % x 29,2 %). Rovněž ušetří rodina na dani z příjmu, z daného zisku 60 000 Kč by zaplatil pan Černý na dani z příjmu 9 000 Kč, paní Černá však zaplatila pouze 1 050 Kč. Daňová úspora činí 7 950 Kč. Manželům Černým spolupráce tedy ušetřila na povinných platbách celkem 16 170 Kč.