Celosvětový trh s chmelem je spíš v útlumu - poslední roky byla ve většině klíčových zemí nadúroda a sklady jsou od té doby pořád plné granulovaného, a tedy trvanlivého chmele. Vloni dospěl vývoj na trhu do paradoxní situace - čeští chmelaři měli výbornou úrodu, menší část jí ale nechali ležet, protože se ani nevyplácelo ji sklízet. Tuna chmele stála v posledních letech pod 200.000 korun, z toho třetinu stojí samotná sklizeň.
"Od loňska se ceny přece jen zvedly, ale pořád to stačí tak nějak na náklady a nic víc to nepokryje," řekl ČTK Kořen. I proto se zase zmenšila plocha využívaných chmelnic. Aktuálně činí 4366 hektarů, meziročně o 260 méně. Propad o zhruba 200 hektarů se opakuje každý rok z celé uplynulé dekády. Jen oproti roku 2009 ubylo skoro 1000 hektarů chmelnic. Úrodu zřejmě sníží i nízké výnosy, které chmelaři očekávají jen těsně nad jednu tunu z hektaru. Při poslední nadúrodě to bylo až o 40 procent víc.
Nižší výnosy přičítají pěstitelé nevhodnému souběhu počasí. "V únoru Česko zasáhly velice silné mrazy, v květnu a červnu zase sucho. Podobný je i srpen, který ovlivňují vysoké teploty a podprůměrný úhrn srážek," uvedl Michal Kovařík ze Svazu pěstitelů chmele.
Radost z úrody by měli mít alespoň pivaři. "Když se vezmou chuťové výsledky z posledních sezon, tak tahle přesně zapadá do jejich rámce," řekl Kořen. V domácích pivovarech skončí asi třetina české úrody. Další třetinu kupují asijské pivovary, zbytek si rozeberou zájemci z Evropy i jiných částí světa. V Asii se vaří piva stále víc, ale chmelí se jen málo, proti českým pivovarům někdy jen čtvrtinově. Rozdíly v přídavku chmele ale jsou i na českém trhu - zatímco v kvalitním pivu je podle pěstitelů chmel asi za desetník, v levných supermarketových značkách je ho pětkrát míň.
Loňská úroda chmele se odhadovala na asi 6100 tun. Specifická rostlina se pěstuje především v okolí Žatce, ale i u Úštěku nebo Olomouce.