ANALÝZA: Pozor na přeceňování dopadu útoků v Madridu na HDP

Mnozí ekonomové varují před zbrklým přeceňováním dopadu útoků namířených proti cestujícím na madridské železnici na evropskou ekonomiku, jakkoli mohl být tento atentát dílem militantních islámských extremistů typu organizace Al-Káida.

Hlubší lidská či politická nejistota by samozřejmě mohla negativně ovlivnit ekonomiku tím, že potenciálně omezí ochotu podniků investovat a spotřebitelů utrácet. V případě madridských útoků by také mohlo dojít k přechodnému zbrzdění ekonomické aktivity kvůli zpřísnění bezpečnosti v dopravě.

Z nedávné historie však vyplývá, říkají ekonomové, že to je také asi všechno, co lze s určitostí tvrdit.

A kromě toho, spotřeba a investice zůstávají tváří v tvář podobným katastrofám - ať už přírodním nebo způsobeným člověkem - překvapivě nezlomné. Psychický šok musí být skutečně obrovský, aby výrazně proměnil chování lidí a ekonomické trendy na delší dobu než jeden či dva měsíce.

Například americká ekonomika se vzpamatovala ze šoku z útoků 11.září 2001 pozoruhodně rychle.

Ačkoli tato událost měla na ekonomiku jasný vliv, opravdu silný dopad na mezinárodní investice a důvěru podniků a spotřebitelů měla podle ekonomů teprve zdlouhavá nejistota následujícího roku v otázce načasování a důsledků invaze do Iráku.

"Odhlédneme-li od možných politických důsledků, neočekáváme, že by tragické útoky v Madridu měly samy o sobě příliš velký dlouhodobý dopad na oblast eurozóny," řekl Julian Callow, hlavní ekonom pro Evropu ze společnosti Barclays Capital.

"Při zpětném pohledu na bezprostřední vliv nečekaných katastrof - jako 11.září v USA nebo loňská smrtící vlna veder v Evropě - na chování lidí zjistíte, že narušení ekonomiky bývá jen dočasné," řekl Callow a uvedl příklad, že poměr úspor v USA se během měsíce po útocích z 11.září zvýšil jen o pár desetin procentního bodu.

ZOTAVENÍ PO 11.ZÁŘÍ

Ačkoli snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou po útocích z 11.září pomohlo podpořit otřesenou podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru, ekonomika jako celek se i přes výpomoc v podobě levnějších půjček ukázala jako extrémně odolná.

Počátkem roku 2002 dokonce došlo k výraznému ekonomickému oživení, než ve druhé polovině roku opět poznamenala důvěru spotřebitelů a plány investorů zdlouhavá konfrontace v otázce irácké intervence. A tato odmlka trvala až do okamžiku vypuknutí invaze do Iráku loni v březnu.

Prvním ukazatelem důvěry v evropskou ekonomiku, který mohl částečně zohlednit madridské útoky, byl úterní index německého institutu ZEW. Tento průzkum však silně závisí na odpovědích finančních analytiků a snížení indexu odráží především prudký pokles akciových trhů ještě před masakrem v Madridu způsobený sílícími obavami z ochlazení americké ekonomiky.

Ačkoli zprávy o spotřebitelské důvěře v Itálii a podnikatelské důvěře v Německu a Francii, jež vyjdou koncem března, mohou mít větší váhu, trhy nepočítají s tím, že by události ve Španělsku mohly v brzké době ovlivnit rozhodnutí tvůrců evropské měnové politiky.

Červnové futures na evropské úrokové sazby, jež jsou užitečným vodítkem očekávané měnové politiky Evropské centrální banky v průběhu příštích tří měsíců, se proti minulému týdnu prakticky nezměnily a nepoukazují na žádnou změnu v nastavení sazeb.

ŽÁDNÁ VŽITÁ PRAVIDLA

Mnozí ekonomové si dobře uvědomují rizika předpovídání hrozby ekonomické zkázy pramenící z teroristických či tragických událostí, které nesouvisejí - nebo jsou jen volně svázány - se základními ekonomickými faktory.

"Počet prognostiků, kteří předpovídají vážný dopad událostí typu madridských atentátů na ekonomiku, je velice nízký," řekl Thomas Mayer, hlavní ekonom pro evropský trh z Deutsche Bank. "Ať už šlo o 11.září či dokonce krach na burze v říjnu 1987, na podnikatelské a spotřebitelské důvěře se to obvykle podepíše jen krátkodobě."

Hodně analytiků také poukazuje na řadu dalších faktorů, jež mohou snížit dopad útoků v Madridu - které usmrtily 200 lidí - na evropského spotřebitele. A to přesto, že se předpokládá, že jsou dílem Al-Káidy a k podobným událostem může dojít v jakémkoli jiném evropském městě.

Lze říci, že podobně jako Spojené státy byla většina evropských zemí na útoky tohoto typu s rukopisem Al-Káidy již dvaapůl roku připravena. Země jako Španělsko, Velká Británie a Itálie, které podpořily americkou invazi do Iráku, si navíc byly vědomy, že v jejich případě je riziko ještě vyšší.

Výsledkem bylo, že se tyto země útoků obávaly již předem, a zvýšení obav o národní bezpečnost v přímém důsledku atentátů v Madridu by tedy nemuselo být tak výrazné jako v případě útoků z 11.září.

Objevil se dokonce názor, že některé evropské národy jsou uvyklejší na kruté teroristické útoky ze strany nejrůznějších nacionalistických a extremistických politických skupin než obyvatelé Spojených států.

Ačkoli rozsah masakru z minulého týdne staví tento atentát na zcela novou úroveň, Španělsko se po desetiletí potýká s hrozbou často nevybíravých pumových útoků z dílny baskické separatistické organizace ETA. Také Velká Británie žije desítky let v atmosféře strachu z útoků irských republikánských skupin.

A někteří argumentují, že i kdyby snad existovala potřeba přímé reakce ze strany tvůrců ekonomické politiky na případné lokální zpomalení aktivity, vyvážený rozpočet dává španělské vládě mnohem větší prostor ke stimulaci hospodářství pomocí dodatečných výdajů než v případě mnoha jiných evropských vlád.

"Zatím nevidím, jak to (madridské útoky) omezí spotřebitelské výdaje nebo jakkoli sníží ochotu firem investovat," řekl prezident německého ekonomického institutu DIW Klaus Zimmermann.

Autor: Mike Dolan, Přeložil: Jan Schmidt, Londýn 17.03.2004