Šéfka IEA ještě minulý týden odmítala, že by bylo potřeba podniknout mimořádnou akci pro případ nouze. Nyní však prý agentura s touto myšlenkou souhlasí a požádala Washington, aby neusiloval o jednostranné uvolnění zásob. Již v září by mohla IEA uvolnit 60 milionů barelů ropy, tedy stejně jako loni, nebo i více. Oprávněnost tohoto kroku je odůvodněna prudkým poklesem vývozu z Íránu.
Spekulace o uvolnění strategických zásob zesílily minulý týden poté, co agentura Reuters napsala, že Bílý dům "oprášil" staré plány na uvolnění zásob, protože se obává, že růst cen ropy od června o 30 procent by mohl narušit účinek sankcí vůči Íránu. Podle analytiků má tento krok rovněž podpořit snahy prezidenta Baracka Obama o znovuzvolení do funkce.
Podle Petroleum Economist Bílý dům strávil poslední týdny snahou přesvědčit další země, aby se připojily k jeho plánu. Zástupci USA i další členové IEA však minulý týden pro agenturu Reuters jednání popřeli. Podle časopisu ale v posledních dnech jednali ve Washingtonu o tomto kroku zástupci britské vlády. Kromě Británie na jaře svoji podporu podobnému kroku vyjádřila i Francie. Někteří členové, včetně Německa, jsou však proti.
Představitelé USA a Británie měli plán konzultovat také se Saúdskou Arábií. Ta se sice domnívá, že uvolnění zásob není potřeba, avšak podle ní je rozhodnutí na spotřebitelských zemích, píše se v článku.
V IEA nebyl k zastižení nikdo, kdo by se ke zprávě vyjádřil. Mluvčí agentury časopisu řekl, že IEA "nepřetržitě monitoruje trh s ropou a zůstává v úzkém kontaktu s vládami členských zemí, takže v případě potřeby je připravena rychle jednat", napsala agentura Reuters.