Rozhovor s Kateřinou Štěrbovou z ČSOB Penzijního fondu Stabilita na téma "Penzijní připojištění"

Jistě se nebudete zlobit, když náš rozhovor začneme hned otázkou, která trápí většinu klientů penzijních fondů a zároveň od založení penzijního připojištění některé lidi odrazuje. Penzijní připojištění bývá prezentováno jako výhodné a bezpečné spoření na stáří. Většinu lidí však stále straší představa krachu fondu, u kterého mají své prostředky uloženy. Je to pouze hypotetická situace, nicméně ne zcela nereálná. Co se tedy stane, když fond zkrachuje? Dostanou klienti nějaké peníze zpět?
Jak správně poznamenáváte, v současnosti je to hodně hypotetická situace. Nicméně v případě kdy k takové situaci dojde, nastupuje normální proces podle obchodního zákoníku s malými odchylkami stanovenými v zákoně o penzijním připojištění - § 39 - t.j. zrušení a likvidace penzijního fondu, případně podání návrhu na prohlášení konkursu likvidátorem, zjistí-li předlužení penzijního fondu. Konkursními věřiteli jsou i účastníci přihlásí-li své pohledávky, v poměru jejich nároků z penzijního připojištění. Pohledávky z penzijního připojištění jsou pohledávkami první třídy, stejně jako např. pohledávky výživného ze zákona. Byli by tedy uspokojeni z konkursní podstaty po prodeji majetku penzijního fondu. Samozřejmě členové představenstva mají trestně právní odpovědnost.

Klienti se tedy nemusejí o své peníze strachovat?
Činnost penzijních fondů podléhá několika stupňové kontrole státních institucí. Konkrétně na investování dohlíží Komise pro cenné papíry a depozitář fondu. Do jakých investic může fond peníze umístit, určuje zákon o penzijním připojištění. Další dozor vykonává Ministerstvo financí, které dohlíží zejména na nakládání se státními příspěvky a celkové hospodaření fondu. Samozřejmě je dále třeba zmínit sílu akcionáře. Akcionáři penzijních fondů jsou renomované finanční skupiny, které mají zájem, aby jejich investice prosperovaly. Dnes máme 12 penzijních fondů, u kterých klienti nemusí mít žádné obavy, že by o své úspory přišli.

Hrozí nějaké riziko i v případě krachu depozitáře penzijního fondu (tedy banky, která vede příslušnému fondu účty, na které účastníci zasílají příspěvky)? Co by se stalo? Mohlo by to znamenat i konec penzijního fondu?
Fond musí mít všechny své účty ze zákona u svého depozitáře. V případě krachu depozitáře nejsou pohledávky z vkladů finančních institucí, tj. i penzijních fondů pojištěny. I kdyby tomu tak bylo, zákonný limit 90% pro oprávněné osoby, nejvýše však částka odpovídající 25 000 EUR, by pro penzijní fond nic neřešil. Je třeba však zdůraznit, že na účtech a termínovaných vkladech mají penzijní fondy jen velmi malou část svých aktiv. V průměru je to  kolem 5%. Většina prostředků je umístěna do cenných papírů, zejména dluhopisů, s vysokým ratingem. U ČSOB penzijních fondů  tvoří  prostředky na účtech a termínovaných vkladech pouze  5-6% z celkových aktiv.

Přejděme nyní od katastrofických scénářů k prostým faktům. Asociace penzijních fondů nedávno zveřejnila ekonomická data penzijních fondů za 4. čtvrtletní 2004. Jak hodnotíte dosavadní vývoj celého trhu penzijního připojištění se státním příspěvkem?
Je pravda, že již dva roky je tempo růstu nových účastníků poměrně nízké. V roce 2002 to bylo 3,3% a v loňském roce dokonce jen 2,5%. Penzijní připojištění si u nás sjednávají zejména zástupci - řekněme starší generace. Důkazem toho je, že 70% "pracujících" klientů penzijních fondů u nás,  je ve věku 45 - 59 let. Naopak, klienti kteří mají zaměstnání a patří do skupiny od 18 do 44 let, mají uzavřeno penzijní připojištění jen ze 37%.

Do systému penzijního připojištění je nyní zapojeno asi 2,6 milionu účastníků a jejich počet neustále stoupá. Ovšem výše průměrné úložky již několik let stagnuje zhruba mezi 350 - 370 Kč. Jakým způsobem by podle vašeho názoru bylo možné zvýšit zájem klientů a tento stav změnit? Vždyť takováto výše příspěvku téměř neřeší problém zachování životní úrovně v penzi.
Řešením by byly větší daňové úlevy než ty dosavadní. Další možností by byla i v současné době připravovaná důchodová reforma, kdy si část povinného odvodu může člověk vložit do soukromého penzijního fondu. Uvidíme, jak celá iniciativa dopadne.

Porodnost v České republice je na velmi nízké úrovni. Do budoucna reálně hrozí, že na penzi dnešních třicátníků již nebude mít kdo vydělávat. Mohlo by být východiskem z této situace penzijní připojištění a od jakého věku je podle vás nutné začít šetřit na důchod?
Nejohroženější skupinou jsou v tomto směru dnešní třicátníci - příslušníci populační exploze v sedmdesátých letech. V poslední době i stát stále více apeluje na osobní zodpovědnost každého jedince za úroveň finančního zabezpečení v důchodovém věku. Ve světě to funguje. To spíš my jsme ještě zvyklí, že se o nás nakonec někdo postará, bohužel to není moc pravda. Takže penzijní připojištění podle mého názoru řešením je. A stejně jako jsme si zvykli uzavírat stavební spoření i ve chvíli, kdy ještě přesně nevíme, jak jej využijeme, bylo by dobré začít penzijně spořit již kolem 18 let.

Pojďme nyní k problematice změn v oblasti penzijního připojištění. Od 1. dubna vstoupí v platnost novela zákona o penzijním připojištění, která rozšiřuje možnosti investování penzijních fondů. Co podle vás tato změna přinese?
Novela zákona výrazně rozšíří investiční možnosti penzijních fondů. Hlavní změna spočívá v možnosti investovat do cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu OECD, oproti původní možnosti investovat do cenných papírů obchodovaných pouze na pražské burze. Díky této změně se penzijním fondům otevře možnost investovat do zahraničních akcií a dluhopisů. Rozhodnutí o využití této možnosti bude záviset na  posouzení  atraktivity jednotlivých  investic. Neočekáváme žádné výraznější změny v alokaci prostředků penzijních fondů  okamžikem účinnosti této novely, ovšem ve střednědobém horizontu lze počítat se zvyšováním podílu zahraničních cenných papírů na úkor domácích dluhopisů a akcií.  Další změnou je možnost aktivně zajišťovat měnové riziko v portfoliu, kde je kromě úplného zajištění těchto pozic umožněno i zajištění částečné.

A mohou díky tomu klienti očekávat vyšší zhodnocení svých vložených prostředků? Pokud ano, tak přibližně o kolik?
Vliv novely na zhodnocení prostředků bude pozitivní především díky větší diversifikaci portfolia, nižších transakčních nákladů zahraničních cenných papírů oproti domácím cenným papírům a rozšířeným možnostem využití derivátů.
Vliv novely  na výnos fondu se těžko odhaduje, nicméně se domnívám, že nebude vyšší než 0,5% p.a. Určujícím faktorem pro výnos fondu je ochota a schopnost fondu podstupovat investiční riziko. Tato novela umožňuje fondu využívat výnosnější investiční instrumenty. Ale i nadále platí, že fond je nucen v ročním horizontu připisovat výnosy ve výši minimálně 0%, což výrazně omezuje schopnost fondu podstupovat investiční riziko a investovat do dlouhodobě výnosnějších investičních nástrojů. Nadále tedy existuje rozpor mezi dlouhým investičním horizontem klientů investičních fondů a možností penzijních fondů tento horizont využít.

Nyní se pustíme do ožehavého tématu "důchodová reforma". Ta se jistě dotkne i penzijního připojištění. Můžete prosím našim čtenářům přiblížit představy vlády o tom, jakou funkci by měly penzijní fondy hrát v novém důchodovém sytému?
Penzijní fondy by měly tvořit třetí pilíř důchodového systému, tzn., že klienti, kteří budou mít uzavřené penzijní připojištění, si budou dobrovolně spořit na důchod. Další dnes diskutovanou možností je, jak už jsem uvedla, možnost vložení části povinného odvodu na důchod do soukromého penzijního fondu. Momentálně se hovoří o dvou procentech, podle mě by tento podíl měl být vyšší. Každopádně si myslím, že význam penzijního připojištění v rámci připravované důchodové reformy poroste. Pro většinu z nás, bude časem nutností. 

A jakou roli by podle vás mělo hrát penzijní připojištění v novém systému? Mělo by být založeno na dobrovolném spoření, nebo byste doporučovala spíše povinné spoření?
Jak jsem již zmínila, myslím, že klíčovou roli bude hrát možnost každého z nás vložit část povinného odvobu na důchod do dobrovolně vybraného penzijního fondu.

Pohledů na to, jak provést důchodovou reformu je nepřeberné množství a výsledek bude dozajista určitým kompromisem. Jaký je váš osobní názor na probíhající penzijní reformu v České republice?
Všichni vidíme, že tempo změn v rámci důchodové reformy je velice pomalé. Kdyby to takto bylo dál, může se především mladší a střední generace dostat do velkých potíží. Stejně jako státní rozpočet.

Důchodová reforma je stále ještě hudbou budoucnosti, a tak se raději vraťme do současnosti a věnujme se vašemu penzijnímu fondu. Finanční skupina ČSOB má ve svém portfoliu dva penzijní fondy. Většina lidí předpokládala, že dojde k jejich sloučení, ale ČSOB přišla s odlišným řešením - oba fondy si ponechala, změnila jejich jména a především jejich strategii. Jak jste s výsledkem spokojeni?
S výsledkem jsme velmi spokojeni. Jsme totiž jediná finanční skupina u nás, která nabídla klientům penzijní fondy respektující jejich odlišné potřeby. Podle nás má na penzijní fond jiné požadavky mladý člověk, který má v úmyslu spořit dlouhodobě a člověk starší, který chce své peníze čerpat dříve.
Že je strategie ČSOB v penzijním připojištění úspěšná, dokládají i loňské výsledky. Jen v období září - prosinec, kdy ČSOB začala svoji strategii prezentovat, došlo ke snížení průměrného věku nových účastníků  ČSOB Penzijního fondu Progres v porovnání s celoročním průměrem ze 40,4 na 37,1 let - to je více než o 3 roky! Ještě v roce 2002 průměrný věk činil 42,8 let. U ČSOB PF Stabilita se průměrný věk nových účastníků za loňský rok v souladu se strategii prakticky nezměnil a dosáhnul 51,6 let.

Můžete nám ve stručnosti přiblížit, jak konkrétně se Stabilita liší od Progresu? V čem se fondy přibližují daným generacím?
Mladší člověk upřednostní fond, který má v dlouhodobém horizontu vyšší průměrný výnos, protože právě výše zhodnocení je pro něj důležité kritérium. Po patnácti letech spoření se totiž zhodnocení vložených peněz stává rozhodující složkou z celkové částky na individuálním účtu klienta. Jemu bych doporučila Progres. Tento fond podporuje dynamičtější investiční strategii vyšším podílem akcií a zahraničních dluhopisů. Naopak pro staršího člověka, jenž spoří kratší dobu, bude rozhodující celková výše státního příspěvku a popřípadě daňové úlevy. Proto bych mu doporučila Stabilitu s konzervativní investiční strategií založenou na převaze domácích cenných papírů s pevným výnosem. Ta spolu se silným zázemím čtvrtého největšího penzijního fondu u nás garantuje stabilní roční výnos, který není tolik ovlivněn případnými výkyvy akciového trhu. 

A jak si oba fondy skupiny ČSOB stojí na trhu penzijního připojištění? S jakými výsledky zakončily loňský rok?
Na oficiální zveřejnění výsledků je zatím brzo. Můžu však říci, že u ČSOB Penzijního fondu Progres očekáváme díky dynamické investiční strategii zhodnocení, které převýší 4%. Zhodnocení ČSOB Penzijního fondu Stabilita vzhledem ke konzervativnější investiční strategii bude o něco nižší, rozhodně však nad mírou inflace.

Jakým způsobem vaše fondy investují? Kde jsou uloženy prostředky klientů? Přepokládáte změnu v investiční strategii fondů vzhledem ke změně zákona o penzijním připojištění, která vstoupí v platnost 1. dubna 2004?
V současnosti  jsou fondy investovány v souladu se zákonem převážně do českých státních dluhopisů a českých akcií. Po novele využijeme možnosti investovat do zahraničních akcií pomocí instrumentů zajištěných proti poklesu ceny akcií. V určité míře využijeme i možnosti investovat do dluhopisů obchodovaných na veřejných trzích OECD.
Aktuální struktura portfolia ČSOB PF Progresu: akcie 13,5%, zahraniční dluhopisy 8,5% a zbytek tvoří ostatní cenné papíry s pevným výnosem. U ČSOB PF Stability naopak převažují cenné papíry s pevným výnosem, které tvoří 87% portfolia. Akcie a zahraniční dluhopisy tvoří celkem 13%.

A ještě jedna otázka na závěr. Máte vy sama sjednáno penzijní připojištění? Pokud ano, tak u kterého penzijního fondu?
Samozřejmě, že mám. Vzhledem k tomu, že si chci na penzi spořit dlouho a patřím do mladší generace, mám penzijní připojištění u ČSOB Penzijního fondu Progres.

Děkuji za rozhovor
Renata Pražáková, Finance.cz

 Kateřina Štěrbová je ředitelkou obchodního úseku a členkou představenstva ČSOB Penzijního fondu Stabilita, a.s. Tuto funkci zastává od května 2003. Předtím působila v ČSOB Asset Managementu, kam přešla ze společnosti Boston Consulting Group. Zde pracovala jako konzultant  pro klienty z finančního a telekomunikačního sektoru. V letech 1997 - 1999 byla zaměstnaná  v Londýně, nejdříve v  Bankers Trust International a  poté ve  společnosti Morgan Stanley Dean Witter.  Svoje první profesionální zkušenosti získala v Patria Finance a v CS First Boston, kde mimo jiné vytvářela investiční strategii otevřeného podílového fondu, jenž byl založen pro druhou vlnu kupónové privatizace.
Kateřina Štěrbová vystudovala VŠE a úspěšně absolvovala MBA program na prestižní Wharton School v Pensylvánii se zaměřením na finance. Mimo to složila makléřské zkoušky a stala se registrovaným makléřem SFA Registered General Representative.