Německo otevírá dveře expanzi větrných parků na moři

Rozvoj větrných parků v Severním moři je jednou z klíčových částí plánovaného přechodu německé energetiky od rušeného jádra k obnovitelným zdrojům. Německo dosud zažívalo bouřlivou expanzi vysoce subvencované solární energie a větrných elektráren na pevnině. Budování větrných parků na moři ale výrazně zaostává za plánem.

Doposud se instalovaný výkon větrných zdrojů na moři dostal na pouhých 550 megawattů. Berlín přitom chce splnit cíl instalovat na moři do roku 2020 výkon 10.000 megawattů a do roku 2030 jej zvýšit na 25.000 MW, aby se nahradily jaderné kapacity v objemu 20.500 MW, které kvůli loňskému politickému rozhodnutí vlády Angely Merkelové skončí do roku 2022. Skutečný výkon větrných elektráren je přitom zhruba pětinový proti instalovanému a celkově je mnohem nižší než u jaderných zdrojů.

Nový zákon by měl pro investory zmírnit některá rizika spočívající zejména v tom, kdo bude hradit náklady poruch v přenosové síti. Dosud platí, že operátoři sítí by měli odškodňovat provozovatele větrných elektráren za to, že jejich produkce nedorazí na pevninu. Důsledkem bylo, že provozovatelé sítí do takových projektů jít odmítali.

Vláda taková rizika nyní zmírnila na úkor spotřebitelů. Na každou domácnost by to mělo znamenat ročně navíc deset eur při celkových nákladech 750 milionů eur (18,6 miliardy Kč). Už nyní se odhaduje, že účty domácností za elektřinu stoupnou do roku 2020 kvůli povinné podpoře obnovitelných zdrojů až o 30 procent.

Vláda ale přenos části nákladů rizikových projektů na moři na spotřebitele označila za "spravedlivý". "Energetická transformace je obrovský dlouhodobý projekt, který si vyžaduje úsilí nás všech a nemůže být realizován bez nákladů. Nová pravidla zajistí spravedlivé rozdělení zátěže," řekl podle agentury Reuters ministr hospodářství Philipp Rösler.

Německo chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2020 na 35 procent z dnešních 25 procent a do roku 2050 na 80 procent. Německý ministr životního prostředí Peter Altmaier však v úterý řekl, že přechod k obnovitelným zdrojům se bude muset zbrzdit, protože spotřebitelé už tak nesou na svých bedrech většinu rozsáhlých nákladů na změnu energetické politiky. Jejich zátěž je ještě zvýšena tím, že řadě německých firem z odvětví náročných na energii dává vláda z vysoké ekologické přirážky za elektřinu výraznou slevu, aby chránila konkurenceschopnost průmyslu.

Dalším problémem je, že přebytky proudu z větrných elektráren severního Německa působí značné problémy přenosovým sítím v celé střední Evropě včetně České republiky. Německo totiž má nedostatečné kapacity přenosových sítí mezi severem a průmyslovým jihem země a plány jejich rozvoje se neplní.

Německá agentura pro přenosové sítě Bundesnetzagentur počátkem srpna uvedla, že z 1834 kilometrů vysokonapěťového vedení, jehož výstavba byla v roce 2009 prohlášena za prioritu, se vybudovalo pouhých 214 kilometrů a od letošního května se jakýkoli postup zastavil. Kancléřka Merkelová přitom ještě v dubnu na návštěvě Prahy prohlásila, že Německo zrychluje schvalovací řízení pro výstavbu svých sítí, aby vyřešilo problémy s náhlými přesuny energie ze svých obnovitelných zdrojů do Česka.