Slovinská ekonomika prudce klesla, rostou obavy z dluhové krize

Hrubý domácí produkt Slovinska klesl v meziročním srovnání o 3,2 procenta po mírném růstu v předešlém čtvrtletí. Proti předešlému čtvrtletí HDP klesl o jedno procento, zatímco v prvním čtvrtletí stagnoval. Propad byl podle agentury Reuters hlubší, než se čekalo.

"Zvyšuje to psychologický tlak na Slovinsko a pravděpodobnost, že země bude muset požádat v tomto roce o finanční pomoc," řekl Matej Tomazin z investiční společnosti KD Skladi. Slovinsko by se tak stalo další zemí eurozóny po Řecku, Irsku, Portugalsku, Kypru a zřejmě i Španělsku.

Výdaje domácností klesly o 6,8 procenta a investice se propadly o 22,1 procenta. Obavy vyvolal zejména meziroční pokles vývozu o 0,5 procenta. Export je hlavním motorem slovinské ekonomiky, která vyváží asi 70 procent své produkce, zejména do zemí Evropské unie.

Na počátku srpna Slovinsku snížily úvěrový rating všechny tři velké světové ratingové agentury a zdůvodnily to zhoršením situace v bankovním sektoru a růstem vládních nákladů na nové úvěry. Agentura Moody´s srazila slovinský rating k blízkosti spekulativní kategorie, a dokonce upozornila na to, že země by při dalším zhoršování ekonomické a finanční situace mohla potřebovat zahraniční finanční pomoc.

Ministr financí Janez Šušteršič v úterý vyjádřil přesvědčení, že Slovinsko záchranný úvěr od mezinárodních věřitelů potřebovat nebude. Tlak finančních trhů ale vzrůstá a výnos jedenáctiletého slovinského státního dluhopisu dnes vzrostl na 6,2 procenta, tedy k blízkosti kritické sedmiprocentní hranice.