Zpracovatelský sektor v eurozóně klesá, v Řecku už třetím rokem

Takzvaný index nákupních manažerů, který sestavuje konzultační společnost Markit, za eurozónu v srpnu činil 45,1 bodu. To je sice mírně nad červencovou hodnotou 44 bodů, což bylo tříleté minimum, je to ale méně, než ukazovala předběžná data. Podle nich srpnová hodnota činila 45,3 bodu.

Pro stanovení růst a poklesu aktivity je klíčová hranice 50 bodů. Pokud je index nad ní, signalizuje růst aktivity. Pokud je index pod 50 body, znamená to pokles. Indikátor je přitom pod hranicí 50 bodů už 13 měsíců v řadě.

Pokles aktivity začal v menších zemích na periferii eurozóny, nyní se ale šíří i do jádra. Tedy do zemí jako je Německo nebo Francie. Index za Německo v srpnu sice vzrostl na 44,7 z červencových 43 bodů, pod 50 body je ale půl roku. konečná hodnota je rovněž horší, předběžná data za srpen totiž naznačovala, že index vystoupí na 45,1 bodu.

Velmi nepříznivá je přitom situace ve třetí a čtvrté největší ekonomice eurozóny, tedy v Itálii a ve Španělsku.

"Větší země jako je Francie a Německo zůstávají v poklesu," poznamenal k novým číslům hlavní ekonom organizace Markit Rob Dobson. "(Zpracovatelský) sektor tak hrubý domácí produkt snižuje i ve třetím čtvrtletí," dodal. Nic na tom podle něj nemění ani fakt, že tempo propadu aktivity bylo v srpnu o trochu slabší, než se čekalo.

Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí klesla o 0,2 procenta. Dosavadní vývoj naznačuje, že třetí čtvrtletí se o mnoho lišit nebude. Růst hrubého domácího produktu se podle většiny analytiků nedá čekat dřív, než začátkem příštího roku.

V Řecku index aktivity v srpnu vzrostl na 42,1 bodu z červencových 41,9 bodu. V propadu, tedy pod hranicí 50 bodů, je už od září 2009.