Rozmach ekofarem v Česku zpomalil, letos jich přibylo pouze 20

Plocha, kterou ekozemědělci na konci letošního srpna v Česku obhospodařovali, zabírala 11,55 procenta celkové zemědělské půdy v ČR. Loni se její podíl zvýšil z 10,55 procenta v roce 2010 na 11,4 procenta. Plocha orné půdy, na které se hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství, se snížila z 59.281 hektarů v závěru loňského roku na srpnových 59.103 hektarů. Výměra ekovinic letos vzrostla o 23 hektarů na 988 hektarů a sadů o 267 hektarů na 6720.

Největší podíl na ekologickém zemědělství mají v Česku dlouhodobě trvalé travní porosty sloužící převážně k pastevnímu chovu dobytka, letos v srpnu na ně připadlo 404.856 hektarů. Jejich plocha se ve srovnání s koncem loňského roku zvýšila o 6796 hektarů.

Počet výrobců biopotravin za prvních osm měsíců letošního roku klesl o 164 na 482, což podle MZe souvisí s tím, že supermarkety Billa přestaly dopékat biopečivo ze zmražených polotovarů. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří maso, mléko a mléčné výrobky, zelenina, ovoce a pekařské, cukrářské a moučné výrobky. Významný je počet registrovaných výrobců bio vína, kterých je evidováno 77.

Podle akčního plánu, který v prosinci 2010 schválil kabinet, má vzrůst podíl ekologického zemědělství do roku 2015 na 15 procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami by měl ze současného zhruba jednoho procenta stoupnout na trojnásobek. Materiál si také klade za cíl obrácení poměru mezi dováženými a domácími biopotravinami ve prospěch tuzemských. V současné době jich stále více než polovina pochází z dovozu.

Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky ani jako hnojiva, ani jako ochranu rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům.