Ministr uvedl, že celková částka pomoci zatím nebyla stanovena, protože ještě není jisté, kolik peněz budou potřebovat banky. Kypr představuje pouze zlomek celkové ekonomiky eurozóny. Podle dřívějších odhadů by země mohla potřebovat až deset miliard eur (247,7 miliardy Kč), což je asi 60 procent hrubého domácího produktu země, nejméně však 2,4 miliardy eur, což je částka, kterou potřebují dvě největší banky v zemi.
Kypr rovněž požádal o půjčku pět miliard eur svého blízkého spojence, Ruska. Pokud se mu to podaří, bude Kypr potřebovat méně peněz.
Kypr požádal své partnery v Evropské unii o pomoc 25. června. Po Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku se stal pátou zemí eurozóny, která potřebuje záchranu. Kypr má problémy hlavně kvůli vysokému napojení svých bank na Řecko.
Zástupci trojky, tedy Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky, byli na Kypru shromažďovat informace o stavu ekonomiky a veřejných financí v červenci. Podle jejich slov je ekonomika ostrova v horším stavu, než čekali. Jednání dále pokračují.