Německo je stále proti návrhu na dohled ECB nad všemi bankami

Šéf komise José Barroso v Evropském parlamentu předložil návrh, aby Evropská centrální banka převzala dohled nad všemi bankami v eurozóně, což je první krok směrem k bankovní unii. Centralizovaný dohled má začít fungovat v lednu příštího roku zprvu jen pro banky, které požádají o pomoc záchranný fond ESM. Od července 2013 by se dohled ECB rozšířil na banky důležité pro finanční systém, už v lednu 2014 by ale pod něj spadalo všech 6000 bankovních ústavů eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen.

Berlín je proti tomu, aby ECB dohlížela na všechny banky, a chce, aby se její dozor vztahoval jen na 25-30 systémově nejdůležitějších bank. "Je nutné se zaměřit na kvalitu a efektivnost nového dohledu. Čistě z praktického hlediska je zřejmě nemožné, aby ECB mohla náležitě monitorovat 6000 bank," uvedl Schäuble ve svém prohlášení.

ECB by měla podle plánu převzít klíčové pravomoci národních regulátorů jako udělování a odebírání bankovních licence, rozhodování o tom, jak by měly banky posilovat kapitál nebo prodávat aktiva, aby se vyhnuly případnému bankrotu, a dohled nad rizikovými operacemi. Každodenní dohled nad bankami nebo ochrana zákazníků by zůstaly u národních úřadů.

Podle některých pozorovatelů chce Německo návrh na všeobecný dohled podkopat proto, že se bojí, že by v rámci bankovní unie muselo platit náklady podpory slabých bank v jiných zemích, jako například ve Španělsku.

Předseda vlivného Sdružení německých spořitelen Georg Fahrenschon uvedl, že plán Bruselu může ohrozit německé střadatele. "Návrh ve své podstatě znamená, že to, co se ušetří na zajištění klientů spořitelen a záložen, bude možné použít k řešení problémů evropských bank. Úroveň ochrany německých střadatelů se tím sníží," řekl Fahrenschon podle agentury Reuters.

Vznik jednotného dozoru je podmínkou pro to, aby evropské záchranné fondy mohly poskytovat finanční pomoc přímo ohroženým bankám. To by podle Bruselu mělo zabránit prohlubování dluhové krize.