Odchod Řecka z eurozóny: Co na to trhy i Řecko samotné?

Je již Řecko pro trhy nezajímavé?

Řecko bylo se svými dluhy první zatěžkávací zkouškou projektu společné evropské měny, v minulosti mu tedy byla věnována náležitá pozornost. Dnes se však již zraky finančních trhů ubírají jiným směrem, to když se do velmi vážné situace, podle očekávání, dostalo i Španělsko, které je pro finanční trhy i eurozónu výrazně větším soustem. Případný odchod Řecka z eurozóny by tedy již nemusel být takovou senzací jako v době, kdy byla tato země jedinou pihou na kráse projektu společné evropské měny.

"Myslím, že Řecko dneska už moc nikoho nezajímá, je v podstatě odepsané (myšleno účetně). Jeho náhlý odchod by možná krátkodobě přinesl trochu stresu, dlouhodobě bych to vnímal jako jednoznačně pozitivní krok. A následovat by měly i další tzv. periferní země. Většina větších podniků a bank se koneckonců na tuto variantu již dávno připravuje," říká František Vobořil ze společnosti AXA investiční společnost, a.s.

Případný odchod, možné problémy pro PIIGS..

Čas získaný poskytováním pomoci krizí zmítanému Řecku nebyl důležitý pouze pro psychickou přípravu finančních trhů, ale také pro samotnou eurozónu, která pumpováním peněz do Řecka získala čas na přípravu opatření, které mají zamezit tomu, aby se „řecký scénář“ neopakoval v žádné další členské zemi. Silně ohroženy „řeckou nemocí“ jsou přitom hlavně Portugalsko, Irsko, Itálie a Španělsko, které již v minulosti požádaly o zahraniční pomoc a o jejichž budoucnosti se spíše než na domácí půdě rozhoduje také spíše v Bruselu či Frankfurtu.

Trhy jsou na variantu odchodu Řecka postupně připravovány a dříve či později k ní dojde. Eurozóna se snaží v současnosti vytvořit dostatečně velký "firewall", který by zabránil dalšímu šíření nákazy, nervozity a případně i paniky. Posledními kroky je vytvoření ESM a závazek ECB nakupovat státní dluhopisy problematických zemí. Řecko nevystoupí z eurozóny do doby, než budou výše uvedené mechanismy zavedeny. Odchod země by měl negativní vliv na další členy PIIGS. "Byl by zde především tlak na růst výnosností dluhopisů. ECB by v této situaci musela intervenovat," uvádí Petr Čermák ze společnosti Colosseum. Odchod Řecka z eurozóny by byl nadále přinejmenším psychologicky nepříznivou zprávou. Na druhou stranu pokud by se potvrdila slova zainteresovaných lidí, že na takový krok je Evropa již mnohem lépe připravena, pak by možná konkrétní řešení v tomto směru mohlo být faktickým pozitivním impulzem. "Negativní vliv na ostatní země PIIGS by byl, ale domnívám se, že v tomto směru by bylo připraveno konkrétní řešení například za pomoci ECB," doplňuje Milan Vaníček ze společnosti J&T Banka.

..a úleva pro samotné Řecko

Úsporná opatření a zvyšování daní zatím nikam nevedly a je čím dál tím jasnější, že Bruselem a Washingtonem diktovaná politika nikam nevede. Zemi kde je bez práce každý čtvrtý práceschopný občan by daleko více než úsporná opatření pomoha možnost devalvace vlastní (staronové) měny, která by do země přilákala zahraniční investory a turisty, řecké výrobky (převážně zemědělské) by pak byly v zahraničí výrazně více konkurenceschopné než dnes.

Vzhledem k tomu, že z eurozóny prozatím žádná členská země nevystoupila, mohl by být „grexit“ jakýmsi vodítkem pro další dluhy zmítané země i samotné evropské úředníky. O osudu samotného Řecka se však, bohužel pro Řeky, rozhoduje spíše než na domácí půdě za dveřmi Evropského parlamentu a Mezinárodního měnového fondu.

Autor článku je šéfredaktorem webu Penizenavic.cz