Proti plánu obou firem protestuje španělský koncern Repsol, který měl v YPF většinový podíl, ale vláda argentinské prezidentky Cristiny Fernándezové jej o něj připravila. Repsol teď hrozí, že amerického rivala postaví před soud.
"Proti Chevronu zahájíme právní kroky," řekl agentuře Reuters mluvčí Repsolu v Madridu. "Naše právní oddělení jejich předběžnou smlouvu nyní prostuduje," dodal. YPF a Chevron podpis smlouvy potvrdily, hrozbu, kterou Chevronu adresoval Repsol, nechtěly komentovat.
YPF je největší ropnou společností v Argentině a Repsol v ní měl více než poloviční podíl. Letos v květnu ale vláda v Buenos Aires rozhodla, že podíl znárodní a zatím nestanovila podmínky vyrovnání. Repsol pak oznámil, že zahájí právní kroky proti každé firmě, která do YPF investuje nebo s ní bude jinak spolupracovat.
Případné partnerství s Chevronem je pro YPF dobrou zprávou, protože firma hledá bohaté partnery, kteří by jí pomohli financovat rozvoj těžby. Vedení YPF po intervenci vlády oznámilo, že do pěti let hodlá razantně zvýšit těžbu. Vláda jako hlavní důvod ke znárodnění podílu Repsolu uvedla, že Repsol v YPF zanedbával investice, a to v době, kdy se očekává výrazný nárůst poptávky po energiích. Repsol obvinění odmítl.
Nový šéf YPF Miguel Galuccio už dříve uvedl, že firma hodlá do roku 2017 investovat 37,2 miliardy dolarů (asi 694 miliard Kč). Díky tomu by se měla skoro o třetinu zvýšit těžba ropy a plynu. Zhruba 4,5 miliardy dolarů by z toho měli dodat obchodní partneři YPF.
Argentina podle záznamů amerického ministerstva energetiky disponuje v břidličných formacích větším objemem plynu, než kolik ho má celá Evropa. V aktuálních odhadech se uvádí 21,9 bilionu metrů krychlových. To je dost na to, aby se od základů změnily vyhlídky energetického trhu pro celou západní polokouli.