Zdravotní pojištění: Deset častých omylů

Klienti zdravotních pojišťoven mají mimo jiné právo na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdrvotnického zařízení, právo na výběr lékaře, právo na zdravotní péči bez přímé úhrady či právo na výdej léčivých přípravků. V případě nespokojenosti si mohou klienti stěžovat. Současně je však nutné plnit oznamovací povinnosti a platit zdravotní pojištění.

1) Ze systému zdravotního pojištění lze vystoupit

Nikoliv. Zdravotní pojištění je povinné. Ze systému veřejného zdravotního pojištění nelze nijak vystoupit. Zdravotní pojištění je tak v podstatě povinnou daní. Zdravotní pojištění totiž vzniká narozením a zaniká buď úmrtím, nebo ukončením trvalého pobytu na území České republiky.

2) Nepracuji, nemusím platit zdravotní pojištění

Zatímco daň z příjmu fyzických osob se platí pouze z dosažené mzdy či zisku a mnoho občanů neplatí žádnou daň z příjmu fyzických osob, tak zdravotní pojištění musí být vždy zdravotní pojišťovně zaplaceno. Za občany v evidence úřadu práce, penzisty, nezaopatřené děti, příjemce rodičovského příspěvku však platí zdravotní pojištění stát. Občané, kteří ani nejsou zaměstnanci ani nepodnikají a nejsou vedeni v evidenci úřadu práce, aby za ně zdravotní pojištění platil stát, jsou v registru své zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) a musí za každý měsíc zaplatit své zdravotní pojišťovně 1 080 Kč (13,5 % z 8 000 Kč).

3) Studuji, zdravotní pojištění za mě platí vždy stát

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu za nezaopatřené děti. Za nezaopatřené dítě se však považuje student pouze do věku 26 let. Starší studenti jsou již v registru své zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP a musí každý měsíc zaplatit 1 080 Kč.

4) Zaměstnanec zodpovídá za odvod pojistného

Zatímco OSVČ si musí samy vypočítat a zaplatit zdravotní pojištění, za zaměstnance odvádí zdravotní pojištění zaměstnavatel. Zaměstnanci nemohou být nikdy sankciováni, jestliže jejich zaměstnavatel zaplatí zdravotní pojištění opožděně nebo v nesprávné výši. Zaměstnanci tedy nemají s platbou zdravotního pojištění žádné starosti.

5) U OSVČ se pojištění platí dle zisku

Výše zdravotního pojištění u OSVČ skutečně závisí na dosaženém zisku. Vyměřovacím základem je polovina dosaženého zisku a sazba pojistného je 13,5 %. Při zisku 400 tisíc Kč činí roční pojistné 27 000 Kč (400 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Vždy však musí být zdravotní pojištění zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího zisku. Za rok 2012 je minimální vyměřovací základ 150 822 Kč, minimálně tedy musí být za letošní rok na zdravotním pojištění zaplaceno 20 361 Kč (13,5 % z 150 822 Kč), i když bude zisk nízký.

6) Zdravotní pojišťovnu změním kdykoliv

Na trhu působí v Česku několik zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovnu lze změnit však pouze jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího roku. Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je nutné podat nejpozději 6 měsíců předem. Kdo tedy nepodal přihlášku do konce června 2012, ten zdravotní pojišťovnu od ledna 2013 nezmění.

7) Změna zdravotní pojišťovny = konec dluhů

Někteří občané neplatí řádně a včas zdravotní pojištění. Následně je dlužné pojistné, včetně penále po nich vymáháno jejich zdravotní pojišťovnou. Změna zdravotní pojišťovny však neznamená zánik dluhů. V praxi běžně zdravotní pojišťovny vymáhají dlužné pojistné po klientech, kteří přešli k jiné zdravotní pojišťovně.

8) Podnikající důchodci neplatí zdravotní pojištění

Každoročně stoupá počet penzistů, kteří i v penzi si přivydělávají výkonem samostatné výdělečné činnosti. I podnikající penzisté však musí platit zdravotní pojištění. Výhodou však je, že jejich činnost je považována za vedlejší zdroj příjmů, a proto se zdravotní pojištění vypočítává dle skutečně dosaženého zisku. Nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ. Např. při zisku 120 000 Kč za rok zaplatí podnikající penzista na zdravotním pojištění 8 100 Kč (120 000 Kč x 50 % x 13,5 %), což je rozdíl oproti minimální platbě při hlavní činnosti v letošním roce 20 361 Kč.

9) Po pěti letech jsou dluhy promlčené

Od letošního roku došlo k prodloužení promlčecí lhůty u zdravotního pojištění z 5 let na 10 let. Navíc platí zvlášť promlčecí lhůta pro vyměření dlužného pojistného (včetně penále) a zvlášť pro vymáhání dlužného pojistného (včetně penále). Naděje, že dojde k promlčení dluhu je minimální. Zdravotní pojišťovny si rok od roku se své pohledávky důsledněji hlídají.

10) Můžu si zažádat o prominutí pojistného

Zaměstnavatelům nebo OSVČ se v praxi stává, že z důvodu špatného cash-flow nezaplatí několik měsíčních plateb zdravotního pojištění. Za každý den prodlení je přitom vyměřeno penále (0,05 % denně). Zatímco dlužné penále lze za určitých podmínek prominout, tak dlužné pojistné nikoliv. Zdravotní pojištění musí být vždy uhrazeno. Na základě písemné žádosti v zákonné lhůtě lze požádat o snížení či prominutí vyměřeného penále. Dlužné pojistné musí být vždy uhrazeno v plné výši. Když není uhrazeno v plné výši dlužné pojistné, tak nelze ani částečně snížit dlužné penále.