Úrok, který mělo Belize ze zmíněné částky v srpnu zaplatit, činil 23,5 milionu dolarů (asi 446,6 milionu Kč). Úrok se vztahuje k takzvanému superbondu, který byl úročen sazbou šest procent ročně. Postupně se ale zvýšil na 8,5 procenta a vláda tvrdí, že si takovou částku nemůže dovolit. Doufá ale, že se dohodne s věřiteli na restrukturalizaci.
"Belize nemá možnost hradit splátky podle současných podmínek," řekl agentuře Reuters šéf vládního týmu Mark Espat, který byl pověřen, aby se s věřiteli dohodl na restrukturalizaci. "Tu možnost jsme neměli ani 20. srpna, změnit se to může jen odpuštěním dluhu," dodal. Pokud dnes Belize skutečně úrok nesplatí, bude v platební neschopnosti asi u poloviny svého státního dluhu.
Ačkoliv částka nesplaceného dluhu je z globálního pohledu nízká, Belize podle jednoho z analytiků nabízí takové podmínky restrukturalizace, které patří k nejhorším v moderní historii. Potenciální dopady by podle něj tedy mohly být znát i mimo území Belize. Espat přiznal, že vláda se s věřiteli zatím na ničem konkrétním nedohodla.
Vláda Belize už začátkem srpna investory šokovala návrhem, aby držitelé dluhopisů odepsali až 45 procent investice. Hrozba restrukturalizace ale visela ve vzduchu už minimálně od února. Investoři postupně začali o superbond ztrácet zájem a následný pokles jeho tržní ceny způsobil, že se výnos dluhopisu od začátku roku zvýšil na téměř dvojnásobek.
Takzvaný spread, tedy rozdíl v úročení, se proti srovnatelnému dluhopisu americké vlády už dříve zvýšil na více než 2300 bazických bodů. To je zdaleka nejvíce ze všech podobných papírů zařazených v globálním indexu JP Morgan EMBI Global. Z tohoto pohledu je Belize vnímáno jako země, která je pro investice více než dvakrát rizikovější než například Argentina anebo Pákistán.