Počet milionářů roste. Letos jich máme 11 milionů, tedy o 0,8 procenta víc než v roce 2011. Ovšem milionáři už nejsou to, co bývali. Jejich majetek klesl o 2,5 procenta a psychicky na tom nejsou moc dobře. Dlouho očekávaná globální recese jim leží v žaludku. Já mít doma červené Ferrari a boty z krokodýlí kůže, taky jsem na nervy. Takhle se mě týká jen zdražení vajec a másla, což oproti milionářskému světu je naprostá drobnost. Každopádně jedna věc, která mě na milionářském životě přitahuje, je možnost privátního bankovnictví.
Nesnáším přepážky, fronty, nervózního úředníka, který nervózně poklepává prsty, když hledám v peněžence občanský průkaz. Naprosto jsou mi odporné automaty na čísla, kde mi vyjede papírek, a ze mě je z ničeho nic číslo 135 a navíc je mi jasné, že přede mnou je 134 lidí, což je naprosto beznadějné a nemotivační. Chtěla bych alespoň jednou za život zažít ten útulný salónek provoněný cedrovým dřevem, kdy naproti mě sedí bankéř v obleku od Armaniho a já při svých bankovních operacích popíjím portské z oblasti Douro Valley.
Nedávno se mi dostal do rukou materiál s podmínkami, které musí splňovat privátní bankovní poradce, a řeknu vám, moje touha ještě zesílila. Za prvé, privátní bankovní poradce nesmí prodávat. Nesmí používat žádné prodejní finty ani prodejní fráze. Jeho úkolem je vytvořit si osobní vztah s klientem, stát se vlastně členem rodiny. Někteří američtí milionáři opravdu zvou své bankovní poradce na rodinné oslavy nebo dovolenou. Za druhé, privátní bankéř musí být neskonale obětavý a projevovat velkou dávku emoční inteligence. Klient řeší nejen bankovní operace, ale také svůj osobní život. Není tedy nic na tom, že se poradce stane i klientovým terapeutem - řeší s ním manželskou krizi, hledá nejlepší doktory pro klientovu rodinu a nakupuje dárky pro klientovy děti, když zrovna klient nemá čas.
Psycholog Allan Morris z Bostonské univerzity, který vyučuje psychologii peněz, ve své studii napsal: „Vztah s bankovním poradcem je pro bohaté Američany důležitější než vztah s partnerem. Jde o určitou míru závislosti. Americký milionář nikdy nezapomene poslat vánoční přání do své banky, ale výročí svatby až tak neprožívá. Naštěstí má bankovního poradce, který ještě narychlo koupí hotovou večeři, rozhází růže po ložnici a zapálí svíčku.“
Možná časem dosáhnu na privátní poradenství i já. S tím, jak klesá majetek milionářů, snižují i banky limit, od kterého poskytují privátní bankovní poradenství. Evropské banky nabízí privátní poradenství od jednoho milionu eur a v Česku vám stačí deset milionů korun, a už máte na luxusní salónek s portským nárok. Počkám ještě pár let, bude hůř a limity bank pro poskytnutí privátního bankovnictví klesnou na deset tisíc. A já si dám portské a pošlu svého privátního bankovního poradce pro pětikilový prací prášek, protože se mi zkrátka z toho Teska tahat nechce.